Hodně čtu knihy, prakticky od samého mého dětství se věnuji magii, esoterice a hermetice.Tyto věci - tento zájem u mě už jako u dítěte byl prostě uvnitř mě samotné. Vždy jsem se zajímala o makrokosmos, mikrokosmos aniž bych vůbec znala různé esoterické termíny. Jako dítě jsem měla různé vize, bohužel tedy jsem velmi snadno upadala do tranzu a viděla jsem ty temnější síly, ale zase na druhou stranu co je to temnota? Bez temnoty by nebylo světla, bez zla by nebylo dobra. Vše je tu v dualitě. Dnes už mi magie strach nenahání ( netvrdím, že jsme se zbavila úplně strachu), ale strach v magickém světě, což vlastně samotná země je (není jiné planety, galaxie či vůbec místa v celém vesmíru, které by bylo tolik magické)
Jako dítě jsme viděla duchy, temné sily , které za mnou jako za malou holčičkou chodili, byla jsem na smrt vyděšená a tak moc jsme si přála, aby vše co vidám nejen ve snech , aby odešlo. Klid nastal až kolem 11 roku zhruba do 17 - 18 let, pak to zase narostlo, ale už jsme se možná méně bála, ale až teď kolem 40 roku svého života, vnímám všechno kolem jinak. Vidím sama sebe několikrát ve snech a snažím se svému já tam stát jako ochranný štít. Což můžete dělat i Vy sami.