Informace a novinky / Moje nabízené služby / Kde pomáhám / Kontakt /

Osud a karma - Je náš osud nezvratitelný?

6. června 2017 v 11:06 | Český Tarot |  Karma a minulé životy
Jde překonat pouta karmy? Je osud pevně daný a nedá se změnit? Dnes bych se ráda dotkla těchto témat. Víte mnozí z vás žijí tom, že se osud změnit nedá, další polovina lidí je zastáncem toho, že osud je zvratitelný vždy a my jsme tím, kdo to má v rukou. Tak jak to tedy s tím osudem je? Je nám napsaný předem se vším co prožíváme včetně rodinných příslušníků , práce a postavení ....




Tak jak jsem psala v psaných článcích - psané série Cesta posmrtné duše 1- 3 u mně na blogu www.ceskytarot.cz tak si svojí cestu své převtělení inkarnaci zpět na zem opravdu vytváříme sami a to od A - po Z, ale všechno musí do detailů sedět a počítá se i s různými odchylkami a také zvraty , nečekanými situacemi ... Takže opravdu můžete i zemřít náhodně, nemusí to být vždy ve scénáři pevně dané s vaším osudem, že se dožijete tak a tak, ale těch náhod, či nečekaných situací není zase tolik. Takže defakto opravdu náhody neexistují, vše musí do sebe pevně zapadat.
Já bych chtěla hlavně dnes se zaměřit na to jak je to s tahem naší duše a jak se liší právě od osudu ... V pohádkách známe, že nám osud tvoří sudičky, většinou z pohádek známe tři sudičky. Sudičky pochází ke Slovanské mytologii a jsou jakou si věrohodnou kopií naší duše a tahu s ní jak to plus mínus opravdu je. Dostaneme aspekty třeba ... bude to krásná, mladá, chytrá dívka, bude žít jako v peřince, bude mít vše a bude se jí dařit, leč jednoho dne se naše dívenka píchne o trn a na sto let usne a s ní i celé království .... To je osud krásné dívky, princezny nám známe z pohádky Šípková Růženka. To je osud co vyřkla zlá sudička, my budeme říkat spíše horší varianta osudu. Jenže pak tu máme ještě další sudičky. První předurčila osud, že dívka bude krásná, chytrá a bohatá, a ta druhá vyvrátí v podstatě osud třetí sudičky, když vysloví, .... Usne na sto let, a pak příjde mladý princ a polibkem z čisté lásky jí probudí k životu ..... a Pfffff a bublina osudu praskne jak bublinka z bublifuku a je zde zcela jiný scénář osudu a to nejen princezny Růženky, ale celého království - Království se probudí s ní a bude se žít jak se žilo dál, .... budou spolu mít děti, budou bohatí a šťastní .... než zase příjdou tři sudičky.
Takhle bychom mohli povídat dál o Sněhurce a sedm trpaslíků, atd atd ... Pochopili jste to, co Vám zde tím chci naznačit - říct - Vidíte sami, osud je zvratitelný vždy.
Někteří lidé si bohužel i dokonce libují ve špatném osudu a hrajou hru chudáčka, ubožáčka, a dělají ze sebe mučedníčka. určitě jste se také setkali s takovými lidmi. Já je nesoudím, neodsuzuji, ale stěžovat si na všechno špatné, jdete právě jen ruka v ruce s osudem s tou horší variantou, těžkým osudem a zkouškami. Víte den co den někdo zemře, den co den se někdo narodí, někdo je bohatý, někdo chudý, někdo má milujícího partnera, někdo to štěstí nemá, .... ale přestaňme si stěžovat, že ten má to a druhý ono a my samotný nemáme nic, jen bídu, chudobu, bolest atd. Tím fakt nic zpět nedostanete ba naopak to zlé bude růst, uděláte pro to hojnou půdu. Zlo poroste tak jakou půdu uvnitř svého srdce a mysli pro něj přichystáte.

Někdo by se mohl ohradit, že třeba nic o životě nevím a že se mi to říká dobře, když máme peníze. Tak a teď se podívejme pravdě do očí. Vím, že mnozí jí víte a znáte můj osud můj život, protože můj blok čtete skoro už 4 roky, ale jsou i nový čtenáři a nevědí a neznají.


Jak jsem zvrátila pouta karmy a svůj osud "těžké karmy"
Kdo to už četl a zná můj osud nehť přeskočí tuto pasáž :-)


Narodila jsem se mladým lidem , velmi mladým lidem jako třetí dítě. Oba rodiče jsou cizinci maminka srbka a tatínek maďar, žijí zde tedy jen už otec (matka zemřela před pár lety) Oba mí rodiče byli hloupí, nevyzrálí, nevychovaný, žili jak žili, více pili a souhra náhod vedla k tomu, že nás děti odvedla sociální péče. Bráška který v té době měl 4 roky šel babičce, mamince matky nebo tatínka, tady nevím moc si to z vyprávění otce nepamatuji ... já a moje sestra Annie jsme šli do ústavu. Babička se o dvě malé holčičky 13 měsíců od sebe starat nechtěla, vzala si jen brášku. Annie šla do dětského domova někde ve Vrchlabí a já jsem šla ještě do kojeneckého ústavu asi jako dvouletá, nebo rok a půl stará.
Obě si nás v raném dětství hned do roka po umístění vzali náhradní rodiče. Annie si vzali nějací lidé, co měli už své vlastní děti. Mně si vzala zcela jiná rodina a to jen nevlastní matka. (pozn - adopci či pěst péči lze vykonávat i samostatně )
Žila jsem v náhradní rodině a ještě mi nebylo ani 3 roky, asi si řeknete, tak super osud se srovnal, a vyhrála jsem to. Tak tady Vás vyvedu právě z omylu. Ta žena mně týrala psychicky roky. Ponižovala mně, zakazovala mi kamarády, čas trávený s vrtsevníky, dostávala jsem nuzné oblečení, nedbala o mě co se týče hygieny atd atd, mohla byhc pokračovat ještě hodně dlouho. Vše jí procházelo. Manipulovala semnou jak to šlo, bila mně, nadávala mi a dělala si ze mě akorát stroj na peníze. Do toho si ještě adoptovala jedno dítě tmavší pleti. Vše bylo na mně, chod domácnosti a péče o dítě, o sourozence, o kterého jsem vůbec nestála .... Matka pak zemřela a mně se neskutečně ulevilo, že tu není a srovnála jsem se s tím dalších 15 let. Adoptivní nevlastní děcko jsem si nechala, vzala do péče, aby malá holčička 9 letá nemusela do dětského domova. Ona však naší nevlastní matku měla velmi ráda, starala se o ní celkem pěkně a s příchodem této romské holčičky se celkem i zlepšil můj vztah z matkou. Řekla bych, že se opravdu snažila a že ty chyby co dělala u mně už opravdu u holčičky nějak nedělala ... Každopádně matka umřela, mě bylo sotva 20 a sestře 10 let. Vychovala jsem jí dnes v dospělého člověka. Mezi námi je ale asi pořád kus nevraživosti a to asi z mé strany hlavně. Se spoustu věcí se opravdu neumím vyrovnat, nebo dnes už asi ano, ale bylo to prostě těžké. A nedá se všechno zde psát, protože to by bylo velmi dlouhé, dlouhé a dlouhé povídání.
Zažila jsem šikanu v tom pravém slova smyslu, kdy mně narvali vrstevníci v opuštěném skladu do pneumatik a chtěli podpálit, chtěli mně a mého psa pověsit na strom, chtěli mě utopit v malém potůčku atd ... Já vše si nechala líbit , dnes to moc nechápu. Reagovala bych jinak, ale byla jsem předtím tichá a zakřiknutá malá holčička a hodně bezbranná, nechala jsem se sebou vláčet a manipulovat, žila jsem celé dětství v obrovském strachu a bolesti. Mým snem bylo, rychle vyrůst. Každou noc jsem usínala s tím, abych už byla dospělá a nemusela snášet ty bolesti co se mi děli.
Přání se vyplnilo já vyrostla. Hodně jsem pila a smažila jsem se ještě v pubertě s nastupujícím dospělejším věkem, všechnu to bolest prožívanou zapít, to se mi dařilo dobře. Démon alkoholu mně chytl do svých spárů. nebojovala jsem s tím a nechala vše plout.
Přestala jsem však pít a kouřit ze dne na den a nikdy jsem se k tomu už nevrátila. Pochopila jsem že pitím to jen vše utlumuji ale líp mi prostě není. Hodně mně trápili i celé dětství moje vize a to, že jsme a mám tyto naše světy a dimenze otevřené. ( Někdo tyto dimenze má otevřené, protože jakoby nepřišel o zrak ve hmotě, nezapomněl - někdy se to při inkarnacích stane, někdy náhodně někdy úrazem, někdy to je vše s jedním jako to bylo u mně) O tom ale vám napíšu někdy jindy.
Každopádně abych to trochu zkrátila můj život, můj osud nebyl lehký, začal těžko a mohla bych pokračovat dál o opuštění partnera v mém těhotenství, o dvou následně daných úrazech mého synka, atd atd. Mohla bych zanevřít na život, na lidi, na společnost a na Boha.
Mnohokrát jsem se zlobila na Boha a říkala jsem si, že je zvrácený úchyl, že většího kreténa snad není ... říkala jsem si proč proboha co jsem udělala. Na druhou stranu vnitřně od samotného dětství a to si pamatuji i dnes vím a cítila jsem to, že opravdu jistý trest tam byl ( ale karma není trestem, spíše občas hodně bolestným poznáním a sklízením pouze toho co jsme sklidili a co nápachali.
Každopádně někde v osudu jsem měla napsáno aspekty nemít rodinu, poznat jaké to je nemít milující mateřskou náruč, být sama bez přátel, nemít partnera, mít nemocné dítě atd atd. Jo to všechno jsme si sem napsala. Buď jsem totální masochista a nebo egoista a nebo obojí. Spíš se připojuji k druhé variantě. Ono totiž nahoře to vypadá jako brnkačka, že za jeden život jednu inkarnaci to stihnete napravit vše osudové chyby co jste kdy ve své karmě osudu napáchali a buď můžete jít pomalejší formou a méně bolestnou, ale budete se inkarnovat do podobných životů a situací né jednou ale třeba statisíckrát a nebo si řeknete, že to sfouknete v jedné jediné inkarnaci cestou bolestnou.
Na druhou stranu při té rychlejší cestě však dostanete jakoby od sudiček lepší podmínky, teď ale nemyslím právě ty hmotné, že se narodíte se zlatým dudlíkem, ale dostanete jakoby lepší ID číslo VIP identifikaci, (již jsem o tom trochu také ve svých článcích o karmě psala) Tím lepším číslem nebo jakou si identifikací VIP jsou vaše seskupení planet, váš datum narození, vaše životní, osudová čísla atd. vše do puntíku musí však sedět s vaším životem.
Jsem střelec a jak víte střelci a jejich Jupiter, je opravdu znakem dětí štěstěny. Mít totiž za zadkem Jupiter je jedna obrovská výhoda. Vždy z jakéhokoliv problému, pokuď máte silného ducha a to lidi ve střelci mají se ze všeho prostě vylížou a většinou je to jen posílí a jdou dál. Do toho moje číslo je sedm atd atd, mohla bych opět pokračovat, jaké výhody od sudiček tu mám :-) ale víte ty kroky ty děláme právě my samotní. nemá cenu si stěžovat na osud, on pevně daný není vše si děláme pdole své svobodné vůle. Když si někdo chce libovat ve svém vlastním neštěstí a říkat si jak svět bolí, bude sám a bude vyvíjet pouze velmi smolný život a to sobě i druhým.
Musíme povstat jako Fénix z popela a bojovat co se dá, mít čisté srdce a zdraví rozum, potom vše spadne , osud nabude jinou formu jinou energii a potom je to jako v těch pohádkových příbězích na které rádi koukáme, z chudáka se stal boháč ( Milionář z chatrče) , z prostitutky na ulici se stala krásná nevěsta milionáře (Pretty Woman), .....


Takže OSUD ZVRÁTIT LZE, JEN JE NA NÁS JAK TO UDĚLÁME A JAKÝM ŽIVOTNÍM PŘÍBĚHEM SE VYDÁME ... (V osudu máme psané hlavně partnery, nebo spíše partnerské vzorce, zrcadla, povahové rysy a spekty, jisté životní události spojené s našimi úkoly , ale jak ten úkol uděláme je na nás. A hlavně nejsme tu sami. Máem Andělé, duchovní průvodce ...

S láskou Dariya Iczková cesky-tarot@seznam.cz
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama