Ve druhém díle mého psaného seriálu jsme se dozvěděli, něco o Nanebevzetí, o odkrytívašeho života na plátno, o tzv. Zapomenutých světech, řídící centrále a nakouslo se Sepsání životního plánu. K sepsání životního plánu se chci dnes v tomto díle věnovat hlouběji, je to dlouhé a složité téma, které by možná potřebovalo samostatnou kapitolu a vydalo by to třeba i na samotnou knihu ....
Jak jsme psala, je Vám v Nanebevzetí odkryt Váš život, plátno vašeho života, jak jste si vedli, jak jste co dělali, kudy jste šli, z čeho jste vycházeli, jak jste se k věcem dopracovali, jak jste uspěli, neuspěli atd atd. Každopádně i chybné kroky, mylné cesty měli také význam a netřeba jich litovat. Váš obraz života to naplnilo.
OBRAZ ŽIVOTA - Obraz života Vám je ukázan v Nanebevzetí v řídící cenrále, ještě před tím, než e rozhodnete pro nový osud, život a následovně inkarnaci. Laicky zase zkusím vysvětlit. Ukáže se Vám před vámi plátno, kde nabíhají v podstatě nejdůležtější části,úseky vašeho života, chybné či správné kroky, jede to něco jako filmové scény nějakého traileru na film v jednotlivých políčkách / puzzlíkách a ty vyplňují před vámi teprve celé vaše životní kroky, váš život. Vypadá to jako mapa vašeho života, kde se pojí země na zemi, což jsou dílky / puzzlíky těch důležitých částí života, pro vás třeba i nedůležitých a vy pak s údivem vidíte co třeba mělo ona věc za vliv a kudy pak šel váš život.Ta mapa se zaplní dílkama. Červeně značené dílky by mohli být pro vysvětlení ty "chybné" a modré třeba dobřea správné kroky. To je jen pro pochopení, nic vyznačenho není však potřeba, všechno při projekci totiž sami pochopíte ..... V obrazu života si vlastně pro nový život nevybíráte ty dobré, protože ty jsou odžité naučené, ale jen vám v nové inkarnaci můžou pomáhat jako dasažená dovednost, ty červené špatné dílky označené jako chybné si poskládáte jakoby před sebe na stůl a vidíte zásadní chyby ve vašem životě, které jsou třeba dané povahou, špatnýma nerozumným jendáním, atd. takže si řeknete třeba byl jsem lakomý, další dílek bude, že jste byl sobecký v milostném životě a další a další dosaďte si co chcete ... a tyto špatné vlastnosti, chyby je třeba tedy napravit.Je to na Vás. Nikdo Vás do toho rozhodně nenutí, abyste se znova rodili a odžili si zase kus života na zemi,ve fyzickém těle, kde je to 1000 000 těžší něco napravovat přes sílu hmoty. Jenže my lidé jsme ješitná stvoření a chceme prostě jít tam nahoru jednou opravdu očištěni a naučeni, být prostě lepší, někdy jsme si i předali ve hmotném světě slib, že někomu pomůžeme, že někomu budeme na blízku atd, nejsou v tom jen chyby které máme napravit, ale často tomu tak je a naše náprava začne tím, že nám jsou sesbírané z mapy života - obrazu života dílky, kde tedy si vedeme špatně. je to něco jako opravdná zkouška, nová mise.
ZABÍJENÍ DUŠÍ
Ty dílky s různými negativními vlastnosmi se dají jakoby do takového džbánu, či trubky, neumím to popsat, a s toho vám v podstatě vyjede přesně nadefinovaný úkol,skrze jaký čin a život byste to mohli napravit, či se přímo naučit. Tam nahoře se nám to však zdá jako brnkačka a řeknete si Pche už jsme jeden život zmáknul a předtím desítky tisíc životů také zmáknu to teď také, přeci nebudu sám, budu mít své ochránce, své duchovní průvodce atd. jenže to si říkáte nahoře a všechno se zdá opravdu lehčí a ty jedinci s vyšším "egem" což jsme zrovna já si řeknou klidně ještě o něco navíc, aby šup šup, mohli odžít třeba ještě další život a sami si přiloží, aby byli statečnější, rozumnější, moudřejší, respektovanější, aby mohli odčinit to a to, naučit se tomu a tomu. Nikdo Vám to nezakáže. Jenže pak často když se narodíme s předem nadefinovanými čístmi, body a úkoly, které prostě pro náš duševní vývoj máme zvládnout neboť jsme si jej vybrali sami a nikdo nás nenutil, je mnohem těžší. Najednou se narodíme do hmoty a my nic nevíme. V podstatě ani nevíme často, že máme nebeskou ochranu, to vše zjištujeme právě až duchovním růstem a často lidé s velmi těžkými úkoly a ranami života nacházejí teprve duchovní svět, až když právě jsou na dně, nebo už prostě nemohou pak začínají zjišťovat, že je něco víc než hmotný svět. ( Samořejmě i já třeba od velmi ranného věku, jsem věděla nějak vnitřně, že něco zde je, že mámúkoly atd a že to prostě dokážu, vnímala jsem třeba mnohem intenzivnějši nehmotný svět atd, jenže uvědomit si a zapasovat si to do života ve hmotě je hodně hodně hodně moc těžké a pro ostatní lidé, kteří toto mají uzavřené je divné a vy jste divný a máte pak nálepku totálního mimoně a trpíte pak tím, že se prostě odlišujete atak chcete být často " normálníů jdete s davem a snažíte se neupamatovat to co si vlastně stejně vnitřně pamatujeme. Už jsem na tohle narážela v jednom ze svých starších článků a to je jak společnost, lidem, kterým věříme od mala a mají pro nás být vzor nás utrvzují, že duchovno prostě není a že musíme jít z davem, což jsou právě často už učitelky v mateřských školkách, kteří tímhle zabíjejí vlastně zdraví rozum malého dítětě, dušičky co se sem přišla učit. Musíš být takový a takový nebo, tohle nedělej nebo. Zabíjejí talenty, touhy a sny malých dušiček, pak raději sami zapomínáme a jdeme s davem v domění, že to je normální to je ta správná cesta a to vnitřní správnou cestu v sobě většinou úplně zamykáme, máme před ní i strach, jen proto, že tomu komu jsme věřili a byl pro nás vzorem a autoritou nám řekl, tohle je špatně, duchové neexistují, kdy už vyrosteš z těch pohádek, stůj pevně nohama na zemi atd. Možná se vám nezdá, že by těmito větami někdo mohl zabíjet dušičku, ale vřte mi že mohl a zabíjí dodnes, dělají to školy,media atd atd.
Dělají z nás ovce, protože někdo z nich tak kdysy byl umlčen, zakřiknut ve svém osobním duchovním růstu, mohli to být neuvědomělí rodiče, společnost do které patřili a jen teď jdou v cestě oné masové společnosti, která krom dobrých a správných pravidel má i tyto zažité konvence, že prostě duchovno je jen pro šamany a blázny támhle někde v pralese, když věříte na víly a duchy přírody tak jste nevyzrálí atd . Každý jsme tím určitě prošel. Uvědome si hlavně, že v Bibli se píše Nezabiješ a nejde přeci jen o fyzickou smrt, ale i duševní, můžete zabít i duchovně, duševně, zabít jeho plány, sny a naděje, jeho víru atd. Říkám tomu násilné zabíjení duší. Je to snad horší jak zabití fyzické.
Z vybraných vlastnostní a chyb si sestavíte duševní plán, čemu se naučit, kudy jít atd.Podle toho vlastně se vám navrhne i místo děje, lidé jakožto okolní herci, kteří mají hlavní role ve vašem příběhu i role vedlejší, ale jak by se básnicky řeklo, není malých rolí ... a on každý má nějaký vliv na váš život.
1 část zde ,
2 část - zde
V další části mého povídání se podíváme na to, jak a kdo Vám pomáhá s napsaním plánu duše, jak se rozhodujete při sepisování a jaký má vliv na Váš budoucí život nedoléčené záležitosti ( nízké a vysoké vibrace - láska, nenávist, křívdy atd. ) věřte je toho ještě hodně co psát )
