Informace a novinky / Moje nabízené služby / Kde pomáhám / Kontakt /

Bolí smrt? Vy se ptáte já odpovídám 1

5. října 2016 v 15:45 | Český Tarot |  ASK Dariya
Bolí smrt, jak dlouho umíráme než si pro nás smrt příjde ... ? Bolí smrt vykrvácením, nebo je lepší utonutí ...

Dnes jsem konečně po delší době mohla usednout více již k dlouhodobě rozepsané serii článků s názvem Posmrtná cesta duše a vydala jsem již třetí díl zde . Mezi tím se mi nakupilo na toto téma mnoho otázek co přicházely na můj email ( cesky-tarot@seznam.cz ) a ptali jste se na různé otázky týkající právě těchto vydaných seríí.




Neodpovídala jsem hned, protože to v časových možnostech nejde a tak jsem vždy vybrala okruh zajímavých a nejčastěji kladených otázek a já budu postupně na některé z nich odpovídat zde na blogu ( možná i prostřednictvím Yt videí)

Mezi dost často kladenou otázku byla tato ... Bolí smrt, bolí umírání, mám strach z bolesti atd ...


Moje odpověď: Takže ano, ano smrt opravdu bolí tedy v té fázy, ještě zde ve hmotě, co se týče psychické stránky v tzv očistci o kterým jsem psala v prvních dvou dílech serie, nás spíše bolí hlavně ta psychická část ... ( vyberte si co je pro Vás snesitelnější, ani jedno není příjemné ... ale abych odpověděla k dotazu jak byl podán, ano smrt bolí a je to odvíjeno podle toho na co zemřeme, ale bez bolesti to není. To mi věřte. Jestli mi příjde dotaz s tím zda bolí zrození, tak ano bolí, ale k tomu se dostanu až v jiných částech mého psaní.

Smrt bolí a bolí podle toho také na co vlastně umíráme. Já si bohužel své smrti, zde na zemi pamatuji a prosím nenazývejme to darem, protože příjemné to není. Někdy a dost často mě to bolí i ve snech a děsí mě to. (pamatuji si spíše smrt svých duší - životech, ale to teď popisovat nechci je to na dlouhé povídání ... určitě však zajímavé, pro mě však bolestné po všech stránkách)

Takže začala bych snad nejméně bolestivou smrtí, tedy jestli to lze říci nejméně bolestivou, prootže všechno bolí, ale když to budeme brát podle nějakých výpočtů.

Elektrický proud - Zabití elektrickým proudem ( na to jsem díky Bohu zatím neumřela, takže budu mluvit spíše o své zkušenosti zasažení proudem, což se mi před lety stalo ... Takže záleží samozřejmě kde a jakou dávku elektriky do sebe vlastně dostanete. Zemřít můžete i špatnou manipulací se žárovkou, když se to vezme ... Já jsem například dostala silný zásah tím, že jsem jako pitomec rozdělávala čokoládovou přípojku ( nevím jak se tomu udělátku řekne) a v tom byli dva kabely. Rádio jsem ze sávku vypnula, ale nevypnula jsem ze zásuvky repro bedny .. ano ano takový tele jsem byla. Dostala jsem takovou pecku, že jsem vyhodila pojistky. Neklepala jsem se, nemohla jsem se ale kabelů pustit a bylo mi i hned blbě od srdce, pálení v rameni , tlukot, atd. Po chvilce mě to nakonec pustilo samo, celý incident mohl trvat pár sekund možná do té půl minuty. Příliš to nebolí, jste prostě paralizováni vlastním tělem a proudem, jste v šoku. Bolest a nevolnosti příjdou až později. Ještě dobré tři dny mi bylo opravdu slabě od srdce.

Byl to malý zásah, opravdu malý .... Když člověk třeba čte o sebevrazích v Indii, kde je sebevražednost na vysokém čísle volí si velmi často smrt elektrickým proudem. Je rychlá a jste v šoku na nic se nezmůžete, většinou Vám odejde srdíčko takže to už jak začnou hořet jejich těla často neví ... ( tedy doufejme)

Vykrvácení - Tak uf, toto mám odžito už v minulých životech a i v tomto životě se mi podařil jeden bravůrní kousek, takže ... Opět záleží co je za příčině vašeho vykrvácení, jestliže si poškodíte nějakou z hlavních tepen, můžeme možná mluvit opět o jisté bezbolestnosti. ( Prosím Vás samozřejmě, že to bolí, ale beru to od spoda nahoru) a né že to půjdete zkusit :D .... to nezkoušejte prosím.

Takže samotné vykrvácení není zase až tak rychlé jak by se zdálo, nic méně už po půl až litru ztracení krve jste tak mimo, že Vám je to celkem jedno, kdy ten zbytek vlastně odteče. Zde budu mluvit ze své zkušenosti, na kterou mám na ruce na zápěstí od palce až k zápěstí nepěknou památku, takže, ten, kdo mě zná realně, si vždy při podání ruky jizvy i hned všiml, navíc vypadá tak elegantně jako bych se zkoušela zabít ... ( jo zkoušela v 16, ale tato jizva tou památkou zrovna není ... :D uf ... Takže k mé zkušenosti ... Mezi dveřmi jsme měli protažený tv kabel od předsíně do pokojíku díky tomu dveře šli vždy hůře zavřít. Nepráskla jsem s nimi, zavírala jsem je a ještě jak blb jsem držela sklo onou rukou, aby to nějak neprásklo, byli otevřená okna. Jenže sklo prostě muselo být už z mého pubertálního vývoje vyvklané ve dveřích a bez varování prostě ruplo. Vyděla jsem to ve velké rychlosti jak to celé prasklo a celý ten ohromný střep co tam zůstal se mi vyvalil přímo na ruku. vše jsem vyděla vlastně dost zpomaleně, když si to dnes vlastně takhle uvědomuji ... každopádně zásah to byl rychlý a čistý. věděla jsem co se stalo, čapla jsem zápěstí a držela se, bolelo to zvláštně asi jako když se trhá papír ta bolest nebyla nějak omračující, prostě to bolelo. Přítel ke mě okamžitě přistoupil a řekl ať dám ruku ze zápěstí pryč. Bála jsem a to oprávněně. Ruku dala pryč. Rána se otevřela a jednou se vyvalilo neskutečně krve, ta krev prostě byla všude, dveře, klika, oblečení, podlaha, skřínky, prostě všude. Naházeli na mně okamžitě ručníky na ruku a utíkali pro soudku. Maminku mé kamarádky ( zdravím a děkuji :-) .... jeli jsme hned do nemocnice, vešli jsme na pohotovost a lidi nelidi prostě se zaklepalo, sestra nás okamžitě vzala, mě šoupli rychle i v oblečení na rychlo sál i z botama a ani mě nestačili nijak umrtvit a už mě šili. Takže když bych to brala podle odžité situace, věřte mi, že moc toho nezmůžete opět je hlavně šok a nehybnost. Mimochodem u vykrvácení popalejšího, což si pamatuji ze svých min životů a více méně i po této situaci je že máte hodně rychle schýzu. JUe Vám slabo zvláštně od nervů, můžete mít sluchové halucinace, a máte strach, takové vnitřní pnutí, prostě schýza, můžete mít pocit pronásledování , něco třeba jako panická ataka.

Pád z velké výšky ... Ano i to mám reálně odžito, vlastně teď si říkám, že jsme byla děsný jantar, co se týče dětství a dospívání, protože od všeho trochu mám bohužel zkušenosti. Pád z velké výšky záleží taky kolik vážíte z jaké výšky padáte a kam dopadnete. Když Vám je deset, jako bylo mně a spadnete cca z výšky druhého patra v paneláku do kameninové sutě, tak když se nanapíchnete tak, že umřete okamžitě tak věřte že to taky žádný pošuš není, ale přežijete to. Bylo mi deset let, bylo léto .. všechny úrazy se mi vždy děli klasicky o prázdninách. Lezli jsme s dětma často na takovou zeď, která byla napojena na budovu školy. Takže ano stalo se to na pozemku školy, spadla jsem přímo školníkovi pod okna, v suterén u chudák měl byt. všichni utekli a nechali mě tam. Bolelo to, ale nemohla jsem ani křičet, ani plakat, takže opět bych řekla, že jestli, že přežijete pád z výšky jste většinou opět tak paralizováni tělem, že se nezmůžete vůbec na nic. Odležela jsem to tenkrát přes půl roku v nemocnici přišroubovaná k posteli, měla jsem zlomené snad úplně všechno od nohou až po žebra. Nejvíc boleli ty žebra, nemůžete dýchat a to máte opravdu pocit, že umíráte při každém nádechu. Psal se školní rok 1989/ 1990 , dnes by mě po týdnu pustili domů a čau.

Pád z výšky samozřejmě bolí, když by jsme třeba mluývili o skokanech třeba z mrakodrapu, tak umřete dle mého ještě dříve než dopadnete, na infarkt, nebo zemřete okamžitě pár vteřin po dopadu. Ten konec, ale bolestný bude určitě. Podotýkám nezkoušejte to. Navíc smrtelné pády můžou být i z jednoho metru.

Utonutí - Tal o tonutí bych mohla už psát eseje, protože to jsme zažila dvakrát a to psolední tonutí právě mělo v podstatě ohromný vliv na mojí duchovní cestě, kde jsem opravdu dostala živí, důkaz o tom, že ano opravdu smrtí nic nekončí a Ježíš, " Nebe " ano existuje vše o čem píši amluvím a nejenom já o čem denně čtete a dozvídáte se ....

Bolí tonutí? No nezaměňujme utonutí s udušením jako takovým, to jsou trochu rozdílné věci, i když dost podobné. Udušení bolí!!!! Utonutí ano zamoszřejmě také, ale tenhle článek je jakou si přímkou od nejméně po nejsilnější umírání. Opět podotýkám, nezkoušejte to, porovnejte třeba s vlastními zkušenostmi. Když se topíte opět jste v šoku, ač víte co se stalo, a proč, kdo za to mohl, jaká byla příčina opět vás to zcela paralizuje. Tohle je hodně zvláštní jev a popravdě příliš ho neumím vysvětlit. Každý si totiž řekne, že přeci máme pud sebezáchovy a že proti smrti bojujeme. To ano, do té doby, než nás chytne za nohu a drží. Tam totiž v podstatě když už se stane totiž něco tak kritického, tak neuděláte nic, tady mi trochu příjde, že v tom boji už my nic nezmůžeme, zde je to boj sil života a smrti. Jako, když za jednu ruku vás drží andělé a za nohy dolů Vás drží ona smrt ( smrt je však neutrální, ta bere vše co se do oné situace dostane) Takže zde jste prostě učastník najednou sil, se kterýma nelze zápasit. Utonutí mi pořád co se týče bolesti připomíná něco mezi vykrvácením a proudem elektřiny, hned vysvětlím ... Zde se Vám po marném prvopočátkovém boji, kdy vám rychle dojdou síly o život s máváním rukou, což je reflex, tak dostanete opět zvláštní schýzu, paniku a pak následuje totální klid, mír, prostě už nic není a vy se už jen houpete ve vodě, mezi tím vás bolí na hrudi jak se dostává voda přímo do plic, chvili vás to hodně hřeje až pálí, pak studí a vy víte, že jste to prohráli, pak přichází mozková smrt, né právě uno udušení.

Ve starých románech se často můžete dočíst jak nějaký hrdina se šel utopit. Dříve to byla nejlevnější a nejméně bolestivá smrt. Navíc kord, když se půjdete utopit pod nějakou vrbou, kde se vyzpovídáte a nejlépe za úplňku. Od té doby také hodně byli různé povídačky o vodnících, no je to dost logické, tech dušiček tam bylo dříve hodně ... Jinak tonutí je, ale bych řekla hodně dlouhé každá vteřina se vám zdá jako minuta a je to nekonečné. Umírat můžete až kolem 15 minut! Vliv na smrt ve vodě má i teplota vody a konzistece.

Nejbolestivější smrt - je ubodání, a nebo těžká autohavarie ( tady otázka, kde jste zraněni, nerada bych to tu pitvala nějak do podrobna, každopádně jestliže vám nákladák přejede nohu a vy máte štěstí, že jste naživu, což asi budete věřte mi, že to umírání než se dostaví třeba zástava srdce, či postupné pomalé vykrvácení bude velmi dlouhé a bolestné ) I když zase jak říkám, ve většině případů jste opravdu tak paralizováni, že často bolí hlavně ty první vteřiny až první minuty postupná agonie vám, už vše zmírní dostavu, kdy je vám to úplně jedno)

TAKŽE PROSÍM ČLÁNEK JE NEODBORNÝ, PÍŠI JEN DLE ZKUŠENOSTÍ A NAČTENÝCH MATERIÁLŮ atd .... NEZKOUŠEJTE TO.

Jinak samozřejmě budu moc ráda, když napíšete nějaký komentář a podělíte se o své zážitky a zkušenosti.

PS: Jestli jste ve článku čekali nějaké obrázky umírajícíh, tak to vás nepotěším, ale internet toho je plný ...
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Anika Anika | Web | 6. října 2016 v 9:51 | Reagovat

To je ale úžasný, to by si měl přečíst každý, koho toto téma zajímá-což jsou vlastně prakticky všichni!

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama