Informace a novinky / Moje nabízené služby / Kde pomáhám / Kontakt /

Temný Andělé mezi námi - Olga Hepnarová

7. května 2016 v 18:46 | Český Tarot |  Moje články, postřehy, svět kolem nás
Temný Andělé, temný duše tu jsou aby škodili, ale škodili nejen druhým tak i sobě. Někdy to je jejich daným úkolem, když budeme mluvit vysloveně o temných andělěch mezi námi - Temné duše již převzali temný úkol, zde na zemi v tomto životě, aby mohli vyrovnat rovnováhu dobra a zla




Ahoj všechny bytosti světa, rozhodla jsem se věnovat tento článek, trochu temnějšímu tématu a to s názvem Temný Andělé mezi námi, myslím tím bytosti, které tu stejně jako my mají nějaký ten úkol, ale patří do roviny zla. Je to celkem těžké a složité téma, protože né každý to asi úplně tak pochopí. Ten kdo se v esoterice nevyskytuje dlouho a v duchovnu obecně v těchto oborech a něčemu by třeba nerozuměl, může se mně kdykoli nějak na něco optat.

Temný Andělé, temný duše tu jsou aby škodili, ale škodili nejen druhým tak i sobě. Někdy to je jejich daným úkolem, když budeme mluvit vysloveně o temných andělěch mezi námi - Temné duše již převzali temný úkol, zde na zemi v tomto životě, aby mohli vyrovnat rovnováhu dobra a zla. Zní to zvláštně. K malému pochopení. On by svět jako takový nemohl být bez pekla, bez špatných věcích, je samozřejmě na nás samotných jakou cestu si zvolíme a je jasné, že dobro je vždy lepší než negace, zloba, ... ale umíte si opravdu představit, kdyby svět byl jen a jen super planetou, kde se nic zlého neděje. Tak za 1, je to i nemožné, i kdyby jsme se přethli a chtěli to sebe víc a za 2 asi bysme se ukousali nudou. V životě musí vládnout dobro a i zlo, musí zde být zem i vzduch, musí tu být, světlo i tma, musí tu být pozitivní i negativní vibrace. Jen rovnováha a dualita dala vznik celému životu. Bez Velkého Třesku by nebyla naše zem, bez vyhynutí dinousarů by jsme tu také nebyli, ... atd. Temnota tu prostě být musí a zápasí s námi stejně urputně jako my s ní. Navíc každý v sobě máme tu temnou stránku a až budu psát článek o lidských stínech, tak uvidíte, pochopíte, že jsme to, ale pěkný satanáši uvnitř sebe.

Jak jsem už psala na samém začátku, jsou tu mezi námi bytosti, duše co se rozhodli mít temnou stránku, ale nakonec vždy dopadají špatně. Stejně jako v pohádkách. Dobro vždy zvítězí nad zlem, tak i tyto temný Andělé to zde prostě prohrají. Jsou v lidských podobách, měli na výběr a vždy mohli měnit scénář svého života. Nemuseli být vždy zlý. Chtěli.


Zrovna nedávno jsem četla knihy o Olze Hepnerové a dělala jsem si doma na ní pár výkladů, občas si to takhle udělám, chci poznat jejich duši jejich vnitřek a nesoudit i hned za jejich zrůdné, šílené a nepochopitelné činy. Kdo by neznal Olgu Hepnerovou, tak tato žena v roce 1973 přejela a zabila v Praze jízdou v nákladním vozidle, který řídila několik lidí stojícíh na zastávce. Tyto lidé, kteří stáli na onom tragickém místě nic neudělali, Olgu neznali, jen čekali na tramvajové zastávce, ničím se neprovili, nic špatného neudělali, jen tam stáli. Několik lidí zemřelo na místě a někteří zemřeli během převozu a poté v nemocnici. Podotýkám, že Olze bylo v té době 21 let, a svůj čin, kdo by nevěděl, udělala s plným vědomím. Prostě je přejet chtěla a najížděla do davu nevyných lidí, přejížděla je a i když už byli pod koli náklaďáku, přejížděla je dál a couvala an další lidi, mrzačila a zohovali několik lidí. Jestli se ptáte co může tak mladého člověka vést k takovému činu tak v jejím případě to prý údajně byla nenávist k lidem, k lidskému pokolení samotnému. Prý jí lidé ubližovali, šikanovali od dětsví a ona se cítila být sama. Svůj čin prezentovala u soudu tím, že lituje pouze toho, že jich nepřejal víc. Tato žena v roce 1975 byla myslím, že posledním člověkem v české tehndy československé republice poslední popravený člověk - ženou. Tehdy se s ní soudy nijak nepárali, dnes by dostala asi doživotí, ale i tak pochybuji, dnes by jí uznali psychicky nemocnou a děvče by pustili za pár měsíců či let na svobodu. Navíc v protokolech dokonce stojí, že řekla sama, že pokuď nedostane trest smrti, udělá to znova a bude se snažit, aby to bylo mnohem větší. Šílené, že ano? Jak se to v tak mladém mozečku dívky může vůbec dostat. Může. Psychicky prý neměla žádnou nemoc, jako schizofrenii, či něco co by bylo přijatelné jako, že svůj čin udělala a nevěděla co dělá. Věděla a moc dobře. Samozřejmě, to, že není člověk zrovna schizofrenik neznamená, že není jinak duševně nemocný. Dnes i děti z ADHD a hyperkativitou se řadí mezi lidi s poruchou chování a chodí jak psychiatrovi tak psychologovi. Olga byla příčetná a věděla co dělá. Dovedlo jí k tomu nenávist, ale podle mého spíše nenáviděla sama sebe. Netvrdím, že hluboce netrpěla nějakou samotou, ale ohled či nějaké pochopení jde opravdu stranou. Vše vztahovala na sebe, sama řekla, že se chce mstít a že jí je jedno, že to byli nevinný lidé, že to mají za celou společnost lidí, kteří jí ubližovali.


Já jsem si prošla hlubokou samotou a také tvrdou šikanou, když mě v devíti letech narvali starší výrostci, šikanátoři mého dětství do pneumatik co naskládali an sebe a vycpali je papírem a polili benzínem a chtěli mě zapálit, a nebo, že mi připravili oprátku na stromě a pověsili tam jak mně tak mého psa. A bylo toho mnohem více a dost silné kafe ještě teď je to pro mně a nedokážu o všem mluvit, dodnes mám noční můry z některých jejich díky bohu nevydařeným akcícm jak se zbavit jednoho malého děvčátka. Také jsem svět nenáviděla. neměla jsem ani komu to říct, vlastní rodina se mě vzdala a neznala jsem je, ani jsem nevděla, že mám rodiče cizince neznala jsem nikoho, nevlastní rodina mě psychicky týrala, školu jsem nenáviděla a celý svět byl pro mě otřesným zážitkem. Už jako 11 letá holčička jsem se pokusila sama sebe zabít, usínala jsem už v osmi letech s tím, abych buď honem vyrostla a nebo abych už se nikdy neprobudila. Přála jsem si je také zabít a moje nenávist rostla, ale já jsem svou zlobu, samotu a vše zlé nějak inklinovala do svého světa víl, skřítků, ale i zlých čarodějů, andělů a mimozemštanů. Psala jsem si různé povídky, kde jsem byla princeznou, vílou, nebo šamankou či hrdinou postavou. Vše zlé se klasicky obrátilo nástupem 13 roku - puberty, kdy Vás většinou šikanátoři nechávají být a každý si jde po svém. Šikana odezněla úplně asi v 15 letech s nástupem 15 ctin. Na střední škole jsem byla jakoby s čistým štítem, ... měla jsem pak sklony spíše být šikanátor já. Dostala jsem hned v prvním ročníku podmíněné vyloučení, pochopila jsem však velmi rychle, že teda tady cesta nevede a že nemohu dělat něco co dělal někdo mě. Nejen, že mě život naučil, tak jsem pobrala pár důležitách rad, že by se mi to vše stejně moc nevyplatilo a na na co dávat energii, ještě ke všemu negativní energii když mohu žít jinak a lépe. Prostě jsem to utloukla v sobě, bohužel alkoholem, a to byla taky blbá varianta jak zapomenout. Nic méně temným Andělem jsem se nestala. Olga ano. Živila svou nenávist a podporovala doměnkou, že dělá dobře. Když o tom přemýšlím tak živila stejně jen svoje Ego.

Oni nemají rádi mně, Já jim nic neudělala, Já jsem samosoudcem a vykonám trest smrti an neviných lidí za kolektivní činy jejího nepovedeného života. Olga vyrůstala v normální rodině, nijak vyjímečné, nijak špatné ani dobré. Jeji maminka ale určitě věděla, že se něco s Olgou děje, v jejích 13 jí nechala umístit na dětskou psychatrii. Olga dokonce snad chtěla podpálit svou sestru - chatku v které její sestra zrovna spala. Olga prostě nenáviděla všechny kolem.

Její čin zanechal stopy v minulosti celé společnosti a tak to chtěla, ve svém dopise na rozloučenou, před svým činem psala, že chce aby se svět dozvěděl o ní a o tom jak jí všichni ubližovali. Myslím, že by této dívce asi stejně moc pomoci nebylo. Bohužel znala jsem jednoho podobného egoistického člověka, co vše vztahoval na sebe, chtěl pořád zásluhy, chválu, vše nej a nej do života a všichni byli pro něj povl , a měli všec hno on neměl nic. Takový lili jsou fakt mimo. I když se jim snažíte něco vysvětlit tak i po tisící si budou mlet své, jak vše je zlé, všichni jsou zlý a všichni mají vše aoni nic.

I takové temné Anděly máme mezi sebou. Já osobně vůbec s Olgou nesoucítím a pochopení mé mysli jde stranou. Obhajovat vraždu, zabití, krutost nebudu v žádném případě a nikdy.

V dalším díle mého psaného seriálu o Temných Andělech mezi námi budu psát .... ( no nechte se překvapit)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama