Informace a novinky / Moje nabízené služby / Kde pomáhám / Kontakt /

Smrt a podsvětí místo odkuď "není" návratu - část 1

8. května 2016 v 22:28 | Český Tarot
Měli jste už rande se smrtí, setkali jste se u svých blízkých nebo dokonce na vlastní kůži jste zažili přímé setkání se smrtí, četli jste o tom, viděli jste filmy ... Ano jistě že ano. Smrt je totiž všude a my málo kdy si tento fakt uvědomujeme. My se smrti bojíme. Už hodněkrát jsem psala, že zde v Evropě a vyspělích zemích je prostě smrt ještě stále velké tabu, něco čeho se lidi bojí, nemluví příliš o tom a věřit snad na nějaký posmrtný život a vůbec v reinkarnace, Boha a vše duchovní je zde v ateistické Evropě takové globální tabu.




Jenže takový ateista smrti prostě neuteče a neutečeme mu ani silně věřící člověk, ani duchovně smýšlející lidé.

Znáte ten pocit, když řekneme brr šáhla na mě Zubatá, jakoby se celý ošijeme s tělem, máme pocit, že se kolem nás něco dostalo, přeletělo a mi cítíme jen takový frrr závan ničeho viditelného a celý se oklepeme ... ? Víte určitě co myslím. Jenže tento pocit je opravdu samotný závan smrti. Jenže neznamená, že si jde pro Vás spíš naopak. Kdyby šla tak o sobě nedá znát. Ona ví, jací jsme poserové. Každopádně si pro někoho zrovna šla. Vy jste mezi tím mohli ukončit s někým hovor v parku a člověk, kterého jste míjeli už třeba dnes naposledy pojí svou večeři doma a už druhý den do práce nepůjde. Smrt je naprosto všude a když byste měli zcela mysl otevřenou jakoby třetí oko stále otevřené, tak byste viděli, že denně nám hrozí nebezpečí naprosto všude. Je to takové že 1000 krát se nám nic nestane, bereme vše za zcela normální a po 1 x bum a nejsme. SNad víte jak to myslím. Nebezpečí je opravdu všude, ale dokuď ještě umřít nemáme, jsme jakoby chráněny, prostě se nám nic nestane. Když příjde náš čas, tak nás nic neochrání. zřídka se stane, že smrti uniknem. I to se občas stává. Omyly se stávají, ale to neznamená, že nemáme zůstat bdělí. Spíše naopak.

Smrt je takovým prostředníkem a to zcela doslovně mezi životem a smrtí. Dřív si jej lidi představovali různě, vždy je to postava v kápy - dlouhý zahalený kabát s kapucí, který vane kolem Vás v ruce drží kosu a není jí vidět do práce. Smrt je rodu ženského, ale vždy vidíme spíše postavu mužskou. Tyto představy o smrti se spíše velmi dobře dají spojit s převozníkem srti, když už to máme za sebou .... A jak o tom mluví legendy? ....




Převozník se podle dochovaných legend jmenuje Cháron, ale má mnoho jiných pojmenování, přepravuje lidi na lodi na řece Styx.

Charón (řecky Χάρων, lat. Charon) syn boha věčné tmy Ereba a bohyně noci Nykty, převozník mrtvých do podsvětí. Bývá znázorněn jako hrubý, vyzáblý a nevlídný stařec nebo jako okřídlený démon s dvojitou sekyrou, s kladivem nebo veslem.


Do řecké mytologie se patrně dostal později, v Homérových básních se nevyskytuje. V etruské kultuře se obdobné božstvo nazývalo Charun. Charon převážel přes řeku, která se u řeckých autorů nazývá Acherón nebo Léthé (= zapomnění), u latinských autorů Styx, a to pouze do podsvětí, nikoli zpět na svět. Převézt však mohl jen duše řádně pohřbených mrtvých, kdežto duše nepohřbených bloudily navěky na březích řeky. Za převezení vyžadoval jako odměnu peníz. Proto Řekové dávali svým mrtvým pod jazyk obolos, aby mu jejich duše měly čím zaplatit. Jen výjimečně se do podsvětní říše dostal někdo živý. Za to, že Charón převezl Hérakla musel pak z rozkazu samotného boha Háda sloužit po celý rok v okovech. Také dle Vergiliovy Aeneidy (VI. kniha) dala Sybilla Aineovi Zlaté rouno, aby na něm překonal řeku, ačkoliv byl stále naživu.

Starým Řekům vládlo množství bohů, polobohů a jiných podezřelých tvorů. Každý z nich má svoji úlohu. Mezi bohy jsou složité příbuzenské vztahy a často i nevyřešené spory a intriky.

K umírajícímu přiletí pomocí svých černých křídel bůh Thanatos s mečem, aby z jeho hlavy odsekl pramen vlasů a osvobodil tak jeho duši (holohlaví mají smůlu). Duši pak dovede bůh Hermes přes hlavní vchod střežený trojhlavým psem Kerberosem (potomek položeny a polohada Echidny a příšery Tyfóea) k řece - hranici do podsvětí, kde vládne bůh Hádes s manželkou Persefonou. Pak musí duše mincí zaplatit převozníku Cháronovi převezení. Cháron je výstřední a nevlídný kostlivec, jeho pramice také nebudí důvěru, protože je dost shnilá. Kdo nemá minci, nebo kdo není řádně pohřben, má smůlu - musí zůstat navěky (jinde se píše sto let) na břehu řeky.


Říše mrtvých - Popis říše mrtvých není v mytologii jednotný. Někde tvoří řeka Styx hranici kolem dokola celé podzemní říše a je to právě ona, přes kterou Cháron duše převáží. Podle jiných tvoří Styx pouze jednu ze čtyř hraničních řek (Styx, Acherón, Kókýtos a Pyriflegethón) a Cháron převáží duše přes řeku Acherón. V podsvětí je těch řek 4 až 6 a každá z nich má svoji funkci: Styx, hrůzná řeka zmrazení je západní nebo jedinou hraniční řekou, řeka nářků Acherón, řeka smutku Kókýtos, ohnivá řeka Pyriflegethón. Uvnitř říše mrtvých je řeka zapomnění Léthé, překročením které zapomenme na vše pozemské a další řeka smutku Aornis, nad níž nikdy nelétají ptáci. Právě do řeky Styx ponořila bohyně Thesis svého syna Achila, aby mu zajistila nesmrtelnost. Jenže ho držela za tu patu…

Za řekou jsou rozlehlé louky, zde bloudí věčně duše, které nebyly ani dobré ani zlé. Za loukou na rozcestí potkáme tři soudce - bohy Mínose, Rhadamanthyse a Aiakose. Po soudu pošlou duši jednou ze tří cest - zpět na louku, do trestnice v Tartaru, nebo - jsi-li duše dobrá, tak do sadů v Élysiu. V těchto sadech je navždy den, stálá teplota, a bohové tam organizují neustále hry a radovánky.

V podstvětí - Podsvětí je pouze pro mrtvé a cesta ven není možná. Kerberos a Cháron hlídají, aby do říše nevkročil nikdo živý ani aby nikdo neodešel. Ale jsou i vyjímky - pěvec Orfeus, kterému umřela milovaná žena, svým žalostným zpěvem obměkčil Chárona i Kerberose aby jej vpustil do říše za Hádem. Druhou vyjímkou by Hérakles, za jeho převezní byl Cháron potrestaný. Další vyjímkou je hrdina Aneneas, který chtěje znát budoucnost přelstil Chárona pomocí kouzleného Zlatého rouna.


Na začátku vstupu do podsvětí projde duše kolem trojhlavého psa Kerbera, který do říše mrtvých nepustí nikoho živého. Duše poté potká převozníka Charóna, kterému musí zaplatit dvěma mincemi. Převozník ji převeze přes řeku Styx. Na druhé straně se napije z řeky Léthé a zapomene na pozemský život. Soud nad zemřelými vykonávají Aikos, Mínós a Rhadamanthys. V podzemí se většina mrtvých potuluje bez radosti a žalu v podobě stínu, největší hříšníci si odpykávají tresty udělené bohy v Tartaru a duchové spravedlivých odpočívali na Elysejských polích.

Mocný vládce podsvětí, Diův bratr Hádes, má podobně jako jiní bohové své dny, kdy dostane chuť na některou pozemšťanku nebo nymfu. Pak neváhá použít všelijaké kouzla a triky, aby si užil. Jenže jeho žena Persefona je mazaná, takže jej nenápadně hlídá a když jde do tuhého, tak tu promění krásnou nymfu Minthu ve sladce vonící mátu, jindy zase nymfu Leuku v bílý topol.

Hádes - Říše mrtvých se také někdy podle svého vládce nazývá Hádés. Skrývá se v hlubinách země a nepronikne do ní paprsek slunečního světla. Tvoří ji bezútěšná rovina a protéká jí pět řek: Styx, řeka nenávisti, Acherón - řeka nářku, Kókytos - řeka zármutku, Pyriflegethón - ohnivá řeka, Léthé - jejíž vody dávají zapomenout na vše pozemské. Na západě se rozkládala Élysejská pole, kde pobývali duchové spravedlivých, někde v hlubinách byl Tartaros, kam Zeus uvrhl své protivníky a největší hříšníky. Dále se tu nacházel Erebos, kde měl Hádés svůj palác a kde vládl s manželkou Persefonou. Cesty, kudy se dostávali duchové mrtvých do Hádovy říše, vedly temnými propastmi tzv. údolí stínů. Jedna z nich byla u mysu Tainaru na jihu Peloponnésu, další v attickém Kolónu, nebo pod Etnou na Sicílii, či v nejzazším západě, kam už nedopadaly paprsky slunce. Vstupní bránu do podsvětí hlídal trojhlavý pes Kerberos (Cerber). Přicházející pouštěl dovnitř, ven nepouštěl nikoho. Z brány vedla cesta k vodám Acherontu, kde převážel mrtvé za peníze stařec Charón. Proto dříve Řekové dávali mrtvým pod jazyk minci, aby měli na převoz. Každý zemřelý putoval před Hádův trůn, kde seděli soudci zemřelých, Diovi synové Mínós, Rhadamanthys, Aiakos. Většina mrtvých se v podobě stínu potulovala bez radosti a žalu po louce s květy asfodelu. Mezi ně patřil například i Achilles.

Kdo byl Hádes - V řecké mytologii je Hádés (2. pád Háda, řecky též Plútón, latinsky Plútó, řecky ᾍδης) bůh podsvětí. Je nejstarším synem Titána Krona a Rheii. Po narození ho Kronos pozřel, protože se bál, že ho některý ze synů zbaví vlády. Když ho bratr Zeus z útrob Krona spolu s jeho dalším bratrem Poseidonem po velkém boji osvobodil, Hádovi po dělení světa připadla říše mrtvých. Hádés unesl do podsvětí dceru bohyně Démétér Koru a učinil z ní svou manželku a spoluvládkyni nad říší mrtvých zvanou Persefona.

Hádés nebyl mezi bohy oblíben a své sídlo zpravidla neopouštěl. Do věcí mezi nebem a zemí se příliš nepletl, věděl, že "každý kdo se jednou narodil, musí dříve či později vejít do Hádova domu". Z obětních zvířat měl nejraději černé ovce, při jejich zabíjení se však obětující musel dívat jinam. Ze stromů mu byl zasvěcen cypřiš a z květin narcis. Jeho jméno původně asi znamenalo "Neviděný" (předřecký základ *n̥-wid-). Staří Řekové se báli vyslovovat Hádovo jméno, proto se už v archaickém období začala používat perifráze Plútón, což znamená "boháč". Byla inspirována představou, že Hádovým majetkem je vše, co se nachází pod zemí, tedy úrodná půda i nerostné bohatství. Staří Italikové uctívali boha podsvětí jménem Orkus, spojením jeho kultu s řeckým Hádem-Plútem vznikl římský bůh Pluto.

Bohové samotného podsvětí -
Mezi podsvětní bohy patřili především :

Thanatos - bůh smrti v černém plášti a mrazivými křídly, který uchvacoval duše umírajících Kéry - které hubily muže na bojištích a vysávaly jejich krev

Empúsa - přepadala a vraždila lidi na křižovatkách

Lamia - zabíjela matkám děti ve spánku

Hekaté - trojtělá a trojhlavá, která vládla nad příšerami

Hypnos - bůh omamného spánku

Erínye - neúprosné bohyně kletby a pomsty


No samá lepší společnost, že jo ....


Řeka Styx - Styx (řecky Στύγα) je v řecké mytologii dcerou Titána Ókeana a jeho manželky a sestry Téthys. Je bohyní a zosobněním řeky Styx.

další řeky v podsvětí ...
Podsvětí je určeno pouze nesmrtelných. Pokud smrtelník by se dostal na toto místo musel by zaplatit cenu, ...

Podsvětí je obklopen řadou řek:

Acheron (řeka žalu), Cocytus (řeka nářku), Phlegethon (ohnivá řeka). Styx (řeka tzv přísahy, kterou bohové přísahají) a Lethe (řeka zapomnění).

To by bylo něco málo k takovým legendám které známe z dějepisu, v dalším díle článku se podíváme o něco dále ....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama