Informace a novinky / Moje nabízené služby / Kde pomáhám / Kontakt /

Nemáte nikoho? Nezoufejte.Láska je všude.

14. února 2016 v 22:36 | Český Tarot |  Moje články, postřehy, svět kolem nás
Ahoj, dobrý den všechny bytosti světa, dnes máme svátek Svatého Valentýna, který není rozhodně českým svátkem, ale nepříjde mi ani, že bysme neměli něco takového slavit. Vždyť ono připomenutí, že máme někoho rádi, je krásná věc a nemusí to přeci být jen náš partner. Náš svět potřebuje lásku, a potřebuje pozitivní energii ....


Nebuďte smutný, ani když jste zrovna osamělí, a třeba sami an den svatého Valentýna, pořád je pro co žít a pro co se smát. Věřte mi. Protože nejste sami, kdo s z Vás se někdy cítil jak opuštěné štěně. Věnujte lásku a láska Vám bude vrácena. .... Věřte mi.



Doufám, že jste dnešek prožili co nejsrdečněji .... ono totiž lásky není nikdy dost. Víte, když pracuji každý den z lidmi, uvědomuji si jednu krásnou věc, o kterou se s Vámi musím nějak podělit. Víte vykládám karty, pracuji s lidmi, dělám meditace, kurzy, semináře atd. Práce mně moc baví, a jedna věc je na tom krásná. Zrovna nedávno na kurzu se mně ptala jedna paní, jaké výklady asi tak nejvíce jdou, na co se lidé nejvíce ptají atd .... A já odpověděla na lásku. A je tomu opravdu tak. Já asi z 80 procent práce dělám různé partnerské, karmické výklady, terapie a rozbory .... Ano od 15 let nahoru nehledě na pohlaví lidi opravdu zajímá láska, jak to budou mít s láskou, jestli někoho potkají, jestli s tím kým jsou jestli jej má rád, atd.

Já jsem hrozně ráda a tyhle práce mám moc ráda. V tom je vidět naše lidskost, naše srdce, emoce, nejsme tak zlý, bezcitný tvorové, ano jsme materalisti uvězněni hmotou (né všichni, já vím) ale jsme opravdu bytosti co cítí, a milují a bez lásky žít neumí. Někdy naše láska je sobecká, slepá, .... ale je to láska.

Lidé se opravdu ptají ponejvíc na lásku. Až zbytek je práce, peníze, a osttaní věci. Láska ta hýbe vším, je to užasná energie. Silná a tvořící.

Jednou při svých studiích psychologie jsem četla zajímavý komentář jednoho z profesorů, který nám řekl studentům jednu věc ata mi utkvěla v hlavě. Bez lásky se žít nedá. Bez lásky i ten nejchytřejší člověk se zblázní .... Ano samota je zlá. On nemyslel jen tedy lásku partnerskou, ale obecně lásku, přátelství, kontakt s lidmi, zvířaty , něčím co by nás naplňovalo. Stále se mi to vrací v uších. Já v té době procházela hodně zvláštním obdobím a myslím si, že jsme možná neměla daleko k tomu se fakt zbláznit. On si těmihle údobími projde asi každý člověk, kdy se cítí opravdu sám a zcela bezcenný na světě. Jenže nevzdávejte to, něco, či někdo Vás bude potřebovat.

Víte já když někdy mluvím s klienty a jsou zoufalý, že nemají partnera, že nemají komu opětovat lásku, něhu a vše, říkám jim jednu věc, že ono to možná až tak není důležitý vysloveně mít někoho doma, a usínat vedle něho. Ať se podívají co mají vedle sebe, mají-li vedle sebe rodinu, jsou za nimi někde vidět výsledky, nebo by mohli být vidět tak to jsou taky velmi velmi důležité body. On každý prošel láskou, a mohl jí ztratit a třeba už nikdy jí zpět nedokáže dostat, ale měl a to je hlavní. Někdo má ohromně velký vztah ke své práci, někdo k dětem, někdo ke zvířatům, ale pořád je to láska, činnost prudukující emoce a radost. Tím, že se budete litovat v koutku a plakat, že nikoho nemáte, tím jen vysílate do vesmíru pouze negativní věci, ničemu tím nepřispějete. Je mnoho věcí, kam energii můžete vložit aono z toho něco vznikne a nikdy nevíte, kde toho svého partnera, lásku poznáte.

Neměla jsem to zrovna lehké ani já. Od mala v nevlastní rodině, rodiče cizunci co nás doma neměli, vlastní rodinu jsme našla a sourozence až po 35 letech. Z lásky na střední škole co trvala až po mou vysokou školu se mi naropdil syn a vztah se rozpadl ještě dříve než se mi dítě narodilo. Partnera jsem od té doby neviděla a peníze jsme nikdy na dítě neviděla. Zůstala jsem sama, do toho umřeli náhradní rodiče a mně zůstala na krku nezletilá a nevlastní sestra co také byla v adopci. Byla jsem mladá studující holka a neměla nic a ani už tu lásku. Přesto jsem přes všechny ty šílené věci a katastrofy nezahořkla. Kdybych Vám tady vyprávěla, jak to bylko jednoduché, tak bych lhala. Ano i já jsme propadla beznaději a chtěla si vzít život. Jenže ono vždy nakonec bylo něco, co mně nenechalo tohleto udělat a já tu stále jsem a dnes se snažím i přes ty své chmurné časy co jsme měla pomoct druhým přes svůj "dar", nadání, prostě přes to, co mi nějak bylo dáno.

Nevzdávejte to nikdy, ani když na celém světě zůstanete sami, bez rodiny a přátel. Jedinej kdo to může změnit jste Vy sami a možná v tom je ten krásný dar naší lidskosti a bytosti. Je plno věcí pro které zase začít žít. A jestli jste zůstali na Valentýna sami tak to hoďte za hlavu. Je to přeciu jen jeden den a Vy nemusíte být sami, nebuďte sami .... Nikdy nebudete sami.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 dadainka dadainka | Web | 15. února 2016 v 20:24 | Reagovat

Povzbudivé...naštětí já svou lásku našla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama