Informace a novinky / Moje nabízené služby / Kde pomáhám / Kontakt /

Zaklínač - Andrzej Sapkowsky

25. listopadu 2015 v 10:32 | Český Tarot |  Knihy
Zaklínač je fantasy cyklus polského spisovatele Andrzeje Sapkowského. Vznikl jako série krátkých příběhů publikovaných v polském sci-fi a fantasy časopise Fantastyka, kde byla první povídka s názvem Wiedźmin (1986) napsána jako příspěvek do soutěže pořádané tímto časopisem a získala třetí místo. V roce 1993 byl vydán první díl pokračování Krev elfů ve formě románu. Zatím poslední díl s názvem Bouřková sezóna vyšel v polštině na konci roku 2013 a navazuje na celou předchozí sérii jako prequel. V ČR byla tato kniha vydána ke konci roku 2014 a okamžitě se stala jedním z nejprodávanějších titulů za měsíc listopad. Cyklus je oceňován pro lehce ironický smysl pro humor a pro jemné odkazy na moderní kulturu. Na rozdíl od vzorců hrdinské fantasy zde nezaznamenáme rozdělení postav na černé a bílé. Geraltův svět ale nelze označit ani za typickou dark fantasy. Sapkowski spíše zdůrazňuje odstíny "šedé" (například jeden z vládců, jenž se dopustil incestu s vlastní sestrou, je současně vykreslen jako starostlivý otec) Hlavním hrdinou próz je Geralt z Rivie, který je povoláním zaklínač, tedy nájemný lovec nestvůr. V ději se mihnou i vedlejší postavy několika dalších zaklínačů. Sapkowski zobrazil zaklínače jako mutanty, kteří byli proměněni pomocí magie, mutagenů a jedů. Získali tak magické schopnosti a dalším výcvikem si osvojili také pokročilé bojové techniky. Své nadlidské schopnosti využívají především k boji s různými obludami a magickými tvory, kteří sužují lidstvo. Druhou hlavní postavou série Sága o zaklínači je princezna Cirilla, která se sice nepodrobí mutacím, ale podstoupí zaklínačský výcvik.

Cech zaklímačů: Zaklínači v podání Sapkowského představují společný projekt druidů a mágů, kteří vyvinuli různé postupy, jak pomocí mutagenů, jedů a magických přípravků upravit lidský organismus, aby pracoval rychleji, efektivněji, měl zostřené smysly a mohl používat jednoduchou magii. Mutace v zaklínače, tzv. "zkouška trav", představovala velice komplikovaný a nebezpečný proces, který velká část adeptů nepřežila. I úspěšná proměna ale měla nežádoucí vedlejší účinky - zejména neplodnost a často i citovou plochost. Následovala "cesta meče" - bojový výcvik, který kladl důraz na boj s mečem a fyzickou připravenost. Cech zaklínačů získával adepty a dohlížel na jejich přerod a výcvik. Nábor zaklínačů probíhal různými způsoby, oblíbený byl nahodilý výběr prostřednictvím osudu. ("Dáš mi to, co nalezneš doma, aniž bys to čekal," tak zněla často odpověď zaklínače na otázku zachráněného, jak se mu má odměnit.) Tuto alternativu zaklínači často upřednostňovali, mnozí doufali, že takto získaní adepti budou osudem předurčení k úspěšnému prodělání proměny. Lidé zaklínače na jedné straně potřebovali, na druhé straně se jich báli, někdy i víc než nestvůr. Několikráte se objevilo tažení lidí proti zaklínačům, často podněcované čaroději, kteří od jisté doby začali zaklínače nenávidět a považovali je za nežádoucí konkurenci. Jedno takové tažení vyústilo v dobytí Kaer Morhen, sídla zaklínačského cechu, a vybití většiny jeho členů. Od té doby se zaklínači stali vzácnými a zastavila se obnova jejich řad. Zhruba 100 let po tomto období začíná děj první knihy ze zaklínačské ságy, Krev elfů. Sapkowski se inspiroval ze starých slovanských legend, ve kterých zaklínač vystupuje jako člověk ovládající znalost bylin a přírodního léčitelství nebo jako poutník putující mezi osadami a praktikující bylinkářství k léčbě nemocných

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama