Informace a novinky / Moje nabízené služby / Kde pomáhám / Kontakt /

Plán duše - Plňte si svá přání a naplňte tak plán duše.

4. listopadu 2015 v 10:55 | Český Tarot |  Motivační a pozitivní články
Bezpochyby každý tvor na této zemské planetě má svůj plán duše. Nějaký úkol proč tu je a kudy se vydat. Není tu jen tak. Ono nic není jen tak a náhody neexistují. Každý člověk od prvního nadechnutí má nějaký úkol, a nějaký daný směr kudy by se měl vydat. Podporuje v nás v tom měsíc i den v kterým jsme se narodili. Když byste byli dostatečně pozorný, zjistili byste, že všechno přesně zapadá a že ani vaše povaha s vašimi pozitivními, ale i negativními vlastnostmi není žádná náhoda.


(Každý život, každá bytost, má svůj příběh, každý si může plnit svá přání,i když někdy se nám to může zdát těžké. Někdy máme i ránu za ránou a bolí nás to. Důležité je vstát a jít dál, .... jak už nějaký moudrý člověk řekl, je jedno kolik dostaneš ran, ale kolikrát vstaneš ....



Spousta z nás a nejen mladých lidí tápe co vlastně se životem, kam směřuje jejich bytí, kudy mají jít a co v životě dělat, či jak toho dokázat. Někdo nemá třeba ani tyto otázky a přesto však jeho bytí zde na naší zemi má plán duše. Všichni jsme důležití a jeden bez druhého bysme tu ani žít nemohli. Universum přesně ví proč má někdo takový či onaký život "osud" vše jde podle plánu. Někdy se nám to může zdát velmi nespravedlivé, nemáme takový rodiče jaký bysme si přáli, někdo nemá rodiče žádné, někdo ty své pozná třeba až ve třiceti letech jako já. Stále si stěžujeme, že nemáme tohle či ono a ten druhý to má a má víc než by si zasloužil. ptáte se, proč zrovna já musím mít takovou smůlu a takový nicotný život. zdá se Vám Váš život nicotný? Zdá se vám bez cílů, že nikam se neposouváte. Přeci to tak být vůbec nemusí.


Plán duše je něco co Vám bylo do vínku dáno v podobě talentu. Neříkejte, že vám nic nejde. To není pravda. Neznám člověka kdo by nic neuměl. Někdo od mala rád kreslí , jako já jsem stále kreslila a malovala cokoliv se mi naskytlo. Někdo rád píše básničky a povídky. také jsem psala stále něco do sešitu, různé fantasy povídky, scifi a i dnes píšu do literárního internetového klubu, i přes to, že sekám někdy chybu za chybou a jsem dysgrafik. Těch talentů Vám je naskytnuto víc, díky dnu a měsíci do kterého jste se narodili. Lev, střelec, beo třeba rak a beran, každý má svojí danou povahu, jisté rysy a charakter, tak ale i talent na dané věci, tanec , sport, divadlo, i podle toho se dá určit snadněji vaše budoucí zaměstnání, ... Jsou to věci, které nás posouvají za plánem duše. Aby jsme byli šťastni. Mnoho lidí se cítí život konfrontováni a sabotováni, protože v práci nejsou šťastní, protože tenhle člověk a tahle věc a ta aktivita mu nevyhovují. Proč to, ale nezměníte?


(každý má své sny a své cíle, má i talent a nějaký charakter, to přeci není málo co nám Universum dalo do vínku, to jsou přeci ty nejdůležitější věci, které nás posouvají tím danýmsměrem, kde nakonec bysme měli zakotvit)


Dám Vám rovnou pro lepší pochopení příklad sama na sobě. Narodila jsem se jako střelec a to 14 prosince , roku 1979. (a ano, opravdu mi bude za necelých 5 let čtyřicet, i když na to nevypadám ... ) i to má svůj plán duše :-)


Narodila jsem se jako třetí dítě ze dvou sourozenců, starší bratr Tiborek a o rok starší Anie - Anička jsme neměli vůbec štěstí na rodiče a na místo kam se narodíme. Já a Anička jsme šli do dětského domova ještě jako plínkové děti. bráška šel babičce, která nás nechtěla protože představa, že bude mít doma ještě dvě holčičky rok a půl po sobě byla pro ní v tu dobu nepřijatelná. Naši rodiče nebyli zlý ani hodný, byli to děti co měli děti a ani oni se nenarodili do extra honosných podmínek. Když jsem se jako poslední dítě z naší trojky narodila, mému taťkovi nebylo ještě ani 20 let. Ke všemu jsme se narodili mladému maďarovi a srbskojugoslávské dívce. Takže najednou nikam nepatříte, nejste ani černý, ani bílí.Takže se stejně s xenofobií setkáte. ... Já byla umístěna do náhradní rodiny, stejně jako Anička. Ani jedna jsme nevyfásli zrovna dobrou náhradní rodinu a obě jsme z ní v pubertě utíkali pryč. Anička byla v jiné rodině a já také. Nikdy jsem své sourozence vlastně neviděla. byla jsem odebrána jako asi roční batole. Moje dětství bylo těžké, hodně. Ve škole jsem se setkávala s tvrdou školou šikany, byla jsem jiná, tak nějak asi pro ně jiná. Pak jsem si myslela o sobě, že jsme asi fakt nějaký mimoň, když jsem dostávala takovou sodu od nich. Přesto všechno můj svět, kde jsme byla sama sebou a spokojená bylo psaní povídek a kreslení. Ze slohovek a literatury jsem vždy měla za jedna, z kreslení také a na tělocvik jsme levá také zrovna nebyla. Dělala jsem jako dítě atletiku závodně.


(byla jsem okatá, malá holka co neměla život vůbec lehký, přesto všechno je vždy něco co mně nějak vedlo dál, ...)

Podotýkám, že právě tyto aspekty talentu jsou hodně dány, třeba právě střelcům. Jako další věc Vám uvedu, že jsem byla vždy takový dítě větru, stále jsem utíkala pryč od rodiny a dětí jen ven do přírody. prožívala jsem krásné chvíle u dědečka na chalupě, který měl na mně hodně vliv co se týče duchovna. Mně doma byl Bůh a celé Universum ukazováno spíše jako jeden velký diktátorský svět, kde za všechno bude člověk Bohem potrestán. Dědeček mi povídal o Ježíši, o Bibli, o Andělech atd ... duchovno také patří jako jeden aspektů daný hodně pro střelce, raky, ale i pro jiné znamení. Střelci jsou známí také jistou zvláštní odtažitostí od rodiny, že spíše žijí svými zálibami, a vše mají jako zábavu, což je také jedna z výhod, která mně tu hodně držela. Nikdy jsem se nevzdala a šla vždy tvrdě dál. Hodně let jsme se ale hledala. Pracovala jsem vždy hodně tvrdě, abych vydělala peníze. Jenže nějak jsem nebyla spokojená. Pořád mi něco chybělo a chyběla mi i láska. Odbíhala jsem totiž svým vlastním tužbám, říkala jsem si, na to nemám, tím být nemohu a vlastně tiše záviděla lidem, co něčím jsou, co mají tohle a co něco pro "společnost" znamenají" Byla jsem frustorvaná. Cítila jsem se spíše jako otrok společnosti, co jen vydělává, aby měl kde bydlet. Jenže to nejdete v plánu z duší, to nejste Vy. Důležité je snít, plánovat si své sny přesně do detailů, aby až se to splní jste byli schopni převzít a převzít za to i odpovědnost.
Já měla celkem těžký start do života, všechno to v článku ani nelze popsat jen tak slovy a a ještě do jednoho článku. Přesto všechno jsem díky smrtelné nehodě, a bohužel pak další získala vidění, do světů. Viděla jsem věci různé, bohužel i smrt nevlastních rodičů atd.Spíše mi to v té době ubíralo, než dávalo. Viděla jsem i věci, kterým jsem jako dítě, či mladý člověk vůbec nerozumněla. Dneska zpětně vidím, že to bylo něco jako dejavu, to jsem byla já v některých svých vizích. Velmi důležité je, abyste se drželi svých talentů a ono stejně dříve nebo později i lidem, kteří nevědí kam přesně směřují bude dána kolej, kudy budou moci jít, ale jak půjdou a co budou prožívat, je na nás samotných. Dnes můžu opravdu říct, že jdu v plánu se svojí duší. Mám myslím, že pěknou práci, zabývám se duchovnem, esoteriku něčím co mi bylo nějak dáno už do samého vínku a úraz to jen podpořil, maluji a kreslím si obrázky, které třeba snad budou i jednou v prodeji. Píšu pro nakladatelství reference na knihy, tvořím vlastní afirmační karty, které by měli jít do prodeje, píšu články pro Vás čtenáře, co mně čtou a sdílí. To mi dělá radost, dnes díky nějakým talentům, schopnostem, co Vám jsou opravdu dány při narození jsem v souladu s Universem a mám dnes opravdu všechno, co jsem kdy chtěla. Dnes mám i rodinu a zpět své sourozence, které jsem po 35 letech našla. Mám i tatínka. Táta je na mně moc hrdý a myslím si, že mí sourozenci také. Zášť a ani bolest už dnes necítím, proč taky. Život je na tohle příliš krátký, abych žila v bolesti a nenávisti, která mně nějak doprovázela jako dítě.

Tohle je můj životní příběh. Neměla jsem to lehké a nemá plno z Vás. Nikdy ale neztrácejte naději. Každý tu jsme pro něco a sny se opravdu plní. Stačí jen naslouchat a všímat si detailů co nám Universum jako drobečky hází na cestu.


(Dnes můžu upřímně říct, že jsem šťastná a jdu v souladu z Vesmírem. ta šance tady je pro Vás všechny, buďte sami sebou, mějte rádi i hlavně sami sebe, nevěřte těm, co se Vám posmívají a nepřejí Vám. Vesmír tu je pro všechny a všem poskytuje bohatství, jen někdo má o něco těžší cesty, za to potom, ale úspěch stojí za to. NIKDY SE NEVZDÁVEJTE!


Přeju všem, aby našli svojí životní cestu a byli šťastni. Dariya Iczkova
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jitka Jitka | E-mail | Web | 4. listopadu 2015 v 20:31 | Reagovat

Moc krásný příběh, každý máme podobný, někdo trošku těžší jiný lehčí, ale pro každého je jeho dětství tím nejlepším nakopnutím pro šťastný život :-)

2 Dekas Dekas | 4. listopadu 2015 v 20:47 | Reagovat

Jedine co vím je ze Kazda špatna věc co se nám stane v nás ať chceme nebo ne zanechá ryhu.časem tato rýha muže vyblednout ale nikdy nezmizí. A meni naše Já nějakým směrem.

3 Dora Dora | E-mail | 5. listopadu 2015 v 8:17 | Reagovat

Držím palce...kráčejte dál cestou, která je ta správná. Vaše srdce Vás povede protože je schopno lásky. Láska je to nejlepší vedení. :-)

4 ogariexena ogariexena | Web | 5. listopadu 2015 v 19:18 | Reagovat

Krásný příběh a je v něm mnoho pravdy.

5 Michaela Michaela | 6. listopadu 2015 v 6:59 | Reagovat

Silný příběh, s dobrým koncem.Já to nedokázala, přenést se přes své dětství. Nesu si to na zádech jako balvan. Hodně štěstí

6 Dariya Iczkova Dariya Iczkova | Web | 6. listopadu 2015 v 16:24 | Reagovat

Ahojky všem, kdo mi pod psánek psal. Moc děkuji za milé komentáře. Michaela nenechala na sebe email tak kdyby jsi byla tak hodná klidně mi sama napiš pod svým jménem na cesky-tarot@seznam.cz,možná bych ti trochu dokázala pomoci ... ;-)

7 Patris Patris | 14. března 2016 v 16:34 | Reagovat

Krásný příběh Dariyo. Říkám záměrně krásný, protože vše je tak jak má být, vybrala jste si ten život, ty "rodiče" a zvládla jste to naprosto dokonale. Moc gratuluji a přeji Vám jen to dobré. Také se učím naslouchat andělům, vím, že tu jsou se mnou a je tu i mnoho dalších. Poprosit je o radu či pomoc je snadné. Stačí se jen dívat, naslouchat, pozorovat... I tak je to někdy těžké, ale stále se zvedám a jdu dál. Říkám, že dno je od toho, abych se měla od čeho odrazit :-). Miluju svůj život, jsem vděčná za své děti, za svého nového partnera a jsem vděčná za to co jsem si jako dítě a i dospělá zažila, protože jedině tak jsem se mohla posunout tam, kde jsem nyní :-). Věřím, že vše bude ještě krásnější :-) . Já jsem Vodnář a tak je pro mě hodně těžké nešťourat se v něčem, ale i to se učím a můžu upřímně říct, že je to osvobozující :-)
Přeji nádherné jarní dny tobě Dariyo a i vám všem :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama