Informace a novinky / Moje nabízené služby / Kde pomáhám / Kontakt /

Věštírna v Delfách

16. října 2015 v 22:17 | Český Tarot |  Historie věštění
Žádný státník se neodvážil vydat do války nebo činit závažná rozhodnutí bez rady z Delf, což svatyni dávalo obrovský vliv. Největšího rozmachu dosáhla věštírna v 7.-6. století př. n. l., kdy zde byly i pokladnice bohatých měst, a to podél cesty, vedoucí k Apollonovu okrsku. Vliv věštírny ale už v klasickém období postupně slábl a její osud zpečetil zákaz uctívání pohanských kultů, který vydal císař Theodosius Veliký roku 395.


Delfy leží na jižním úpatí Parnasu a vedle Apollóna se zde uctíval také Dionýsos a Athéna. Podle pověsti tu měla před Apollónem chrám a věštírnu bohyně země Gé (Gaia). Její svatyně byla střežena dračím bohem Pýthónem. Bůh slunce a světla Apollón, proměniv se v delfína, doplaval do Delf, zabil Pýthóna, svatyni si přivlastnil a stal se jejím patronem. Na oslavu tohoto činu založil Pýthické hry a zasvětil trojnožku, na které potom sedávala věštkyně Pýthia. K okrsku patřilo divadlo a stadion pro zhruba 7000 diváků.

V nepřístupné části chrámu bylo místo zvané Adyton, kde byl podle přesvědčení starých Řeků střed (omfalos - doslova "pupek") Země. Zde, patrně za závěsem, věštila pýthie, takže ji prosebníci slyšeli, ale neviděli. Pýthie byly kněžky Apollónova chrámu, v době největšího rozkvětu věštírny bývaly dvě nebo tři, později opět jedna. Před věštěním se musela vykoupat v kalském prameni, poté ji odvedli k dalšímu prameni, ze kterého se napila, aby se probudily její věštecké schopnosti. Po skončení všech přípravných procedur ji odvedli do Adytonu. Cestou k prameni, od pramene až do svatyně byla prý zahalena šátkem a šla v doprovodu kněží.
Při samotné věštbě seděla Pýthie na trojnožce a z trhliny v zemi prý vdechovala vycházející dým, podle jiných žvýkala vavřínové listy, čímž se dostávala do transu. Archeologický výzkum místa však žádnou trhlinu v zemi nenašel. Za věštby se platilo formou darů. Některé významnější řecké městské státy si v posvátném delfském okrsku postavily tzv. pokladnice k uchování těchto darů a k odpočinku svých občanů. Nejlépe dochovanými pokladnicemi jsou například pokladnice Athén, Sifnu nebo Sikyonu. Podle archeologických nálezů byly mezi dary sochy, bohatě zdobená keramika, menší plastiky a předměty z drahých kovů, jako nádoby, ozdoby nebo trojnožky

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama