Informace a novinky / Moje nabízené služby / Kde pomáhám / Kontakt /

Jak to s tou (ne)smrtelností vlastně je. Já a moje minulé životy

30. října 2015 v 23:18 | Český Tarot |  Posmrtný život
Mnoho a snad všichni se nějak bojíme smrti, bojíme se hlavně toho neznáma a toho, že víme, že když nám zemře milovaný člověk už tu s námi není, aspoň tedy fyzicky není. Opustí naší zem. Bojíme se o svůj život o lidí v naší blízkosti, ale bojíme se o život i našich zvířecíh miláčků.


Jak to tedy opravdu je. Čteme a dočítáme se čím dál častěji, že smrt vlastně není a že exostuje vlastně tzv. reinkarnace. Toto učení je známé především v Budhismu, ale ono ani v samotném křestaňství není úplně vyloučené. Tam právě název inkarnace znamená, když do těla vstoupí Ježíš,duch svatý, nazveme to jak chceme.




O převtělování,povstání duší, nesmrtelné duši, se mluví odjak živa,je to tu od samotného počátku lidského bytí. I pračlověk už tyto myšlenky zaznamenával do jeskyních maleb. Když astrálně vycestujeme víme, že žijeme i bez fyzického těla, bez naší schránky. Někdo říká, že je to pouze našimi myšlenkami, ale ono se to právě točí všechno kolem myšlenek. V podstatě na samotné reinkarnaci stojí i tzv Tajemství, - síla myšlenek. Protože na co myslíme tím jsme.

Naše myšlenky se zhmotňují do reality a zanechávají cesty v našich životech, myšlenky jsou tvorbou našich životních cílů, úkolů a na to i navazují zase životy někoho jiného. To co někomu uděláme ať zlého či dobrého to se k nám vždy totiž vrátí, formou opět nějaké myšlenky a poté reality. To se změnit nedá.

Život je v celku dlouhý a za svůj život zde na zemi toho mnoho uděláme, dobrých i těch špatných skutků, vše se vrývá do takové kroniky, píšící život, dějiny lidstva. Myšlenky mají energie a ty nás ovlivnují a ovlivňují všechno na této zemi. Je to takový koloběh. Myšlenku či čin který uděláme se vepíše do našeho bytí, je to koloběh událostí, které na sebe navazují. Myšlenky jsou nesmrtelné. Ty tu žijí stále i po naší smrti a naše skutky a činy taktéž. Vím, že nám bylo dáno tělo, fyzická schránka, a mysl. Tělem chodíme, vytváříme, běháme, malujeme, vykonáváme různé činnosti, a fyzicky i plodíme děti. Mysl nám byla dána, abysme přemýšlely nad těmi úkony, které díky fyzickému tělu můžeme dělat. Můžeme pohladit, milovat, tvořit a rozvíjet, můžeme ničit, brát, ale i zabít. Vše však hlavně řídí naše mysl. Bez mysli by nám i samotné tělo bylo k ničemu. Proto bysme měli být velmi opatrný jak a co zde na zemi děláme. Když uděláme totiž něco zlého, někoho nenávidíme, někomu ubližujeme, krademe, týráme, ale nebo i jen někoho opustíme když nás potřeboval nechává to z našich činů energii. Naší energii, energii naš mysli a našeho já. Když by někdo vyvolával duchy, setká se právě s duší zemřelého a ta se dokáže zhmotnit právě v realitu, nebo spíše následovně činy oné duše.Tzv poltrgeisti, hlučný duchové. Když je někdo či něco vyvolá a naláká sem zpět na zem, tak řekneme, že v tom domě nebo na tom místě straší, protože dokážeme cítit energii, dokážeme citít myšlenky. Myšlenky se zhmotňují u duchů tak, že většinou dělají hlučné zvuky, rozbíjejí nádobí, hýbou nábytkem, ale to jen proto, že nemají tělo. Kdyby měli tělo tak by mluvili, chodili a byli by zase vlastně tady živý. Jedno bez druhého se prostě neobejde. To duše ví. K inkarnaci dochází někdy až za několik tisíc let, roků, jenže jak už jsem jednou v jiných článcíh psala, to co jinde v domenzích mimo naší dimenzi je desítky let je u nás třeba rok dva. Proto se často setkávám u svých klientů s tím, že mi vypráví, že mají pocit, že třeba jejich vnuk, je jejich zemřelý syn, nebo dokonce tatínek atd .... Tyhle úkazy do vtělení zas zpět do rodiny ale v jiném rodinném příslušníkovi jsou běžné. Většinou není to tedy pravidlem, ale co já za svou praxi mohu říct, je to, že se většinou duše zemřelého rodí v novém těle v období měsíce i stejného datumu dnu své smrti. Například můj syn je narozený 1 září. Moje nevlastní matka zemřela 4 září. Můj pes, kerého jsem měla jako malá holka mi zemřel v mé dospělosti brzo na jaře. Brzo na jaře se narodil můj druhý pes, kterého mám teď a těch datumových náhod je mnohem víc i od lidí,kteří mně kdy psali.

Na tuto zemi do lidského těla jsme se dostali abysme pochopili jaké je to milovat, jaké je to odpouštět, jaké to je tvořit, jaké to je zažít věci z té druhé strany. všechno má tady svůj smysl i řád,i když tomu tady nerozumíme a zdá se nám třeba i náš samotný život velmi nespravedlivý. Někdy tu jsme opravdu proto abysme to co jsme někomu v mulých svých životech uděllai zde mohli odčinit. Jako malá jsme se opravdu moc trápila, vyrůstala jsem bez mateřské lásky, bez své vlastní rodiny, ale i bez hmotného zabezpečení. Vždy jsem měla smůlu na partnery, na přátelé, na všechno kolem sebe a hodně jsem toho i vyplakala. Dnes si říkám, že díky těm špatným událostem, co se mi od dětství děli, jsem dnes taková jaká jsem. Karma a špatný osud jako takový neexistuje, ale existují špatné věci, těžké situace, už samotný Budha řekl, že skrze utrpení poznáme teprve poznání. Může se nám to zdát velmi kruté a bezcitné, jenže jak by si jinak člověk,lidské ego uvědomilo to, že tedy někde napáchal něco zlého. Dokuď nepoznáme a nepochopíme sami na sobě to co jsme činili druzím, nedošli bysme k odpuštění a osvobození. Já jsem tohle nějak věděla od samotného začátku co jsem zde na zemi, že tu nejsem jen tak pro nic za nic, každopádně byla jsem zvláštní dítě a dělala jsem jako dítě velmi kruté a zlé věci. Jako dítě jsme hodně moc navázani na minulé duše a vlastně se chováme hodně také podle toho co je v nás naakumulováno před smrtí a odchodem oné duše než jsme se narodili v té naší nové hmotné existenci. Nechci říct, že vrah když se narodí znova do jiného těla, tak bude mít už zabijácké sklony, ale je tam nahromadění energie zla, ale i nepochopení, křivdy atd. Protože i vrah je oběť a na to nesmíme zapomínat. Když pochopíte proč tu jste a budete i prosit vyšší existence opomoc, aby Vás zde na zemi nechali se trápit tak Vás vysliší. začnou Vám totiž svojí pomoc dokazovat takovými střípkami, né vždy si jejich hozených drobečků pomoci všimneme. Je to hodně také tím, že jsme materiálně založený a že máme i ty pozemské starosti. Když ale opravdu začneme tak nějak poslouchat a dávat pozor na to co se nám děje, začne nám to dávat smysl. Vymanit se z karmy jde. Když jí pochopíte. Odvrátit zlý osud lze. Jenže ono něco jako zlý osud vlastně neexistuje. Všechno zlé je k něčemu dobré, to si pamatujte.

Já jsem na světe víckrát, vím i to, že jsem byla dvakrát zavražděná. Jedna smrt se mi i stále vrací ve snech. Předchozí žití zde, můžete vidět ve snech. jsou to sny, v kterých jste vy, jako ta či ona osoba, a tyto sny Vás doprovází od samotného dětství. Já si pamatuji na to,když mně zabili ve škole, bylo mi asi 13 - 15 let, bylo to v Americe, a pamatuji si i že jsem měla na sobě sportovní bundu s logem školy, barvy si také pamatuji. (minulý život nemusí být z 16 století a starší, jak by se mohlo hned zdát an to pozor) On totiž čas vůbec není, ten je jen tady pro nás) Takže to že žijeme v 21 století a je Vám třeba třicet, neznamená, že jste tady nežili v roce 1975 v USA či Kanadě. Tohle je trochu složitější na pochopení a kdo tohle nějak nezažil tak to ze začátku nemusí plně pochopit a příjmout. Mé smrti byste se mohli smát, ale zemřela jsem zastřelená v holčičich umývárnách po sportovmím tréninku na toaletě, svými spolužačkami.

Jako další smrti jsem měla hodně už jako dítě, pamatuji si, že jsem byla i chlapec, žila jsem někde na území Afganistánu a stále jsem přeskakovala ještě s jedním hochem střechy, byla to zábava do té doby, kdy jsem to nepřeskočila a zabila se pádem. Tohle velmi souvisí už z mím abnormálním strachem z výšek. Mimochodem hodně se Vám může stávat, že podobnou smrtí, úrazem zde i zemřete. Pamatuji si, ještě na jednu svou smrt a to bylo někde na statku, přesně úplně nevím a nevybavuji si o co šlo, jen vím, že jsme jako děti se schovávali za takový trakrot se slámou a lezli jsme na něj a já byla nějak přimáčklá u zdi a onen traktor se nějak posunul jak tam lezli ostatní děti a mně to rozdrtilo.

Naše minulé životy můžete poznat i mimo sny a astrál a to tak, že někde jste třeba i v jiné zemi a Vám se objeví to slavné Dejavu - Vy prostě víte přesně, že jste tam byli,poznáte ten dům , tu ulici atd ....

Někdy se může stát, že vlastně předešlá vaše duše Vás bude právě skrze sny navštěvovat. Neublíží Vám, spíše vám bude vždy chtít nějak poradit na co a kde si dát pozor.

Naše duše prostě neumírá a s každým dalším životem zde pokračuje, tohle se změnit nedá.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 úsvit úsvit | E-mail | Web | 31. října 2015 v 4:12 | Reagovat

Ano. Není to náhoda, už tolikrát jsem četl přesně to, co zažívám, ne, co znám i já. Určitě jsme všichni slyšeli o zkušenosti při klinické smrti. Kdy pacienti, někteří, popisují bílý tunel, příbuzný, hudbu... Psychiatři ví, že nemůžeme mít stejný sen. Jsme individuální. I dvojčata mají odlišné vnímání světa, reality. Proto i jejich sny se liší. A najednou tvrdí, že zážitek v klin. smrti je sen. U většiny shodný. Ale sny se nemohou podobat. Jedině, že vidí něco skutečného. Pak tuto skutečnost popisuji stejnými slovy. A všichni, kdo toto zažili se změnili. Je zvláštní, že jsou lepšími lidmi. Nikdo není horší. Najednou nejsou věřící. Oni už ví. úsvit :-D

2 Štěpeace Štěpeace | E-mail | 31. října 2015 v 7:16 | Reagovat

Taak v článku se píše přesně to, nad čím už delší dobu přemýšlím...  21. ledna mi zemřel děda, opravdu náhle. A v květnu jsem zjistila, že jsem těhotná (neplánovaně, opravdu jsme mimčo ještě nechtěli) a BUM! 21.ledna mám termín porodu. Je to mazec... :-D

3 Dana Dana | E-mail | 5. března 2016 v 10:31 | Reagovat

Dobrý den.To co píšete o reinkarnaci je hodně zajímavé. Zajímá mne to už delší čas. Před několika roky se mi obrátil život naruby, byla jsem na dně. Od té doby občas mívám sny, většinu v nich teče krev potoky. Je to v různých dobách, sny mají různé děje, v tom ději jsem, vidím všechno. Dlouho jsem si myslela, že ten děs je "odměna" za mé špatné skutky někdy dříve, ale nedávno mi došlo, že to vidím,jsem tam, ale lidem pomáhám přežít. Někdy i přes mou snahu někdo umírá, ale já nikdy. Neumím si to vysvětlit. Někdy si pohrávám s myšlenkou nechat se vrátit zpátky, ale zároveň se bojím. Neporadíte? Hezký de. Dana

4 ladypilgrim ladypilgrim | Web | 5. března 2016 v 10:46 | Reagovat

;-) Kdo prožil a má vhledy už ví...Myslím, že je nás čím dál více co se nám otevírají minulé životy...Proč..třeba proto, aby jsme pochopili...a šli novou cestou :-) Díky za rozdělení se o zkušenosti...

5 Simona Simona | Web | 6. června 2017 v 19:24 | Reagovat

A já přidám další do ranečku. Před třemi a půl roku mi zemřel otec, stářím. A před dvěma a půl roku se mi narodil vnouček.....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama