Informace a novinky / Moje nabízené služby / Kde pomáhám / Kontakt /

Čarodějnické pohanské svátky a Sabaty - 1. díl

12. září 2015 v 11:48 | Český Tarot |  Čarodějné svátky a Sabaty
Co je to Sabat - co jsou čarodějnické pohanské svátky - V období jednoho roku známe osm svátků (sabatů). Ty se liší od tzv. esbatů, což jsou slavnosti úplňkové. Čtyři menší sabaty jsou svátky slunce (2×slunovrat a 2×rovnodennost), ostatní čtyři oslavují čtyři zemědělské cykly (setbu, růst, sklizeň a odpočinek).
Čarodějnický sabat, čarodějný sabat, černý sabat, nepřesně Valpuržina noc, případně v příslušném kontextu krátce jen sabat je tradované označení nočního orgiastického shromáždění čarodějnic vedených Ďáblem. O čarodějných sabatech se mluví zejména v souvislosti s pronásledováním čarodějnic, k němuž docházelo v Evropě především v 15.-18. století.



Výraz sabat se odvozuje z latinské podoby hebrejského šabat (שַׁבָּת, odpočinek). Z výrazu pro židovský svátek se ve středověké Evropě stal výraz pro nekřesťanské (tedy též tendenčně nepřátelské) svátky obecně, a byl přenesen též na údajné svátky čarodějnic. Novodobě se objevují též jiné návrhy původu slova, například odvození z orgiastických sabazií, svátků thráckého boha Sabazia, který byl posléze Řeky ztotožněn s Dionýsem.

Průběh sabatu
Podle popisů pronásledovatelů čarodějnic byl sabat tajným shromážděním za noci, nejlépe za úplňku. Hlavní nocí čarodějnic byla ve Střední Evropě Valpuržina noc (též filipojakubská noc, původně keltský svátek Beltaine), noc ze 30. dubna na 1. května. Jiným možným datem byly Dušičky nebo předvečer svátku všech svatých (30 října nebo 2. listopadu, původně keltský svátek Samhain), svátek sv. Jana Křtitele (letní slunovrat, slavený Kelty i Slovany), případně, zvláště v Anglii a ve Skotsku, Dožínky (the Lammas, Lughnasad, původně keltský a anglosaský svátek úrody), slavené 1. srpna. Jedná se vždy o významné svátky předkřesťanských náboženství Evropy. Sabaty se konaly na horách, skalách nebo jiných pustých místech (např. v Českých zemích Petrovy kameny, v Německu hora Brocken v pohoří Harz, v Polsku hora Śleza u Wroclawi nebo Babia Góra v polských Beskydech). Čarodějnice se tam obvykle dopravovaly na koštěti nebo jiném předmětu (vidle, lavice), namazané kouzelnou mastí, která jim umožnila létat. Podle některých představ létaly nahé. Např. ve Skotsku a ve Švédsku se věřilo, že čarodějnice létají na sabat na kozlu, na svini nebo na hřbetě pomocného démona, který jim saje z čarodějného znaménka za své služby krev. Pomocník mohl měnit své podoby - např. v kozla, ve vlka, v černého kocoura či mouchu, aby se za čarodějnicí dostal všude. Sabatu předsedal Ďábel, který tam hostoval v podobě kozla nebo polokozla-poločlověka, jemuž mezi rohy hořel modrý plamének. Od čarodějnic se Ďábel nechal oslovovat jako "Mistr Leonhard" nebo "pan Urián" (Německo, Švýcarsko). Ojediněle se v inkvizičních výsleších objevuje představa Ďábla v podobě osla nebo člověka s ptačími znaky. Čarodějnice k trůnícími Ďáblovi přistupovaly po řadě, aby ho seznámily se svou činností, dostaly od něho další příkazy, resp. představily novou budoucí členku a provedly na ní vstupní rituál. Při tomto rituálu "novicka" obcovala s Ďáblem, který jí pak svým rohem nebo drápem na těle učinil čarodějné znaménko - signum diabolicum. Při pronásledování čarodějnic inkvizitoři hledali na těle podezřelých osob podobná znaménka, která byla údajně necitelná vůči bolesti (lovci čarodějnic užívali zasunovací jehlu, jíž předstírali bodnutí do znaménka, ale obviněný nic necítil).

Při sabatu čarodějnice hodovaly, jídlo však muselo být připravené bez soli. Také vařily v kotlích lektvary a čarodějné masti, potřebné pro létání, zpívaly a tancovaly, někdy i nahé, skákaly do ohně či přes něj. K tanci hrály na ďábelksé nástroje, jako byly dudy vyrobené z mrtvých koček a flétny z kostí. Podle pověstí a výslechů rovněž rituálně obětovaly zvířata, např. kohouty, ale i nemluvňata, prováděly rouhavé úkony (plivání na hostie, propichování hostií špendlíky, šlapání na kříž) a oddávaly se smilstvu, často incestnímu (krvesmilstvu). Některých sabatů se totiž účastnili i muži a děti, které tam pásly stáda ropuch, určených k přípravě jídla a lektvarů.


Historie Sabatů - První náznaky představy čarodějného sabatu, i když tento pojem ještě nebyl použit, se objevují v 11. stol. v díle biskupa Burcharda z Wormsu, který popisoval putování čarodějnic na setkání s démony, jemuž však nebyly fyzicky přítomny. Také opat Regino z Prümu se v téže době zmiňoval o čarodějnicích, které opouštějí své tělo a létají na setkání s pohanskými bohyněmi. Ve 13. stol. popsal kacířské seance čarodějnic v německém pohoří Harz inkvizitor Konrád z Marburgu a v polovině 14. stol. se poprvé objevuje termín sabat, a to ve francouzském prostředí. Sabat v "klasické" podobě je znám až z 15. století, kdy je líčen v kázáních svatého Bernardina ze Sieny kolem roku 1430, a poté důkladně popsán ve spise Malleus maleficarum. Dalším pramenem jsou výpovědi obžalovaných z konkrétních čarodějnických procesů, zejména v průběhu 16.-17. století.

Sabat moderních čarodejnických směrů - Náboženství wicca a některá další pohanských náboženství užívají výraz sabat pro označení osmi svátků v průběhu roku. Filipojakubská noc je dnes v Česku spojena se zvykem pálení čarodějnic. Podobně jako při čarodějném sabatu se i během této slavnosti rozdělává mohutný oheň, v němž se však spálí figura čarodějnice, která spíše upomíná na upalování čarodějnic jako rozsudek inkvizičního procesu. Zvyk pravděpodobně souvisí se symbolikou ohně jako ochranného prvku před čarodějnicemi a zlými duchy. V některých krajích (např na Horácku) bylo zvykem vyhazovat do výšky zapálená proutěná košťata, napuštěná smůlou, při čemž se volalo "Čarodějnice letí!" Popel z hranice i z košťat měl údajně magickou moc zvýšit plodnost polí nebo i léčit některé choroby. Někdy přes dohořívající hranici skálai mladílidé nebo se přes popel honil dobytek, aby byl zdravý a chráněPodobné zvyky jsou známé i z jiných evropských zemí, včetně Irska, Skotska, Francie, Švýcarska, Německa, Polska a Slovenska. Je pravděpodobné, že tento svátek vychází z keltské slavnosti Beltaine, slavené v tomtéž datu a obdobným způsobem.

V příštím dílě si tu něco povíme o Samhainu, který se bude brzo slavit na 31. října
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama